Téma: ruský armádní rozpočet

Ukrajina se stala testovací arénou pro ruské hackery, kteří od proevropského povstání v Kyjevě v roce 2014 napadli už několik klíčových míst ukrajinské infrastruktury. Informace poskytl vicekancléř Dmytrij Šymkiv, odpovědný v ukrajinském vedení za kybernetickou bezpečnost.

Přestože by členové Severoatlantického paktu měli na obranu vynakládat alespoň dvě procenta HDP, po léta na připomínky tohoto závazku reagovali velmi laxně. Některé země vybičovala k větším investicím do armády až ukrajinská krize a další současné hrozby, dopad má i příchod Donalda Trumpa do Bílého domu.

Jednou z priorit prezidenta Donalda Trumpa je silná armáda. Plánuje posílit pozemní a letecké síly, námořnictvo i námořní pěchotu. Předpokládá se, že vyvine tlak na zbrojní dodavatele, aby snížili své ceny. Šéf Bílého domu ale zároveň dává najevo, že v ruce nehodlá obracet každý dolar. „Naše armáda je pro mě důležitější než vyrovnaný rozpočet, protože takto jsme dopadli s vyváženým rozpočtem,“ řekl nedávno Fox News.  

Donald Trump vystupoval během kampaně i přechodného období natolik nejednoznačně a výroky z jeho týmu zněly často tak rozporuplně, že je těžké odhadnout jeho skutečné záměry. Nečitelnost nového šéfa Bílého domu je v každém případě nepříznivým signálem pro evropské země, jejichž bezpečnost je se Spojenými státy úzce svázána. Doma je Trumpova pozice poměrně vratká a příliš se nečeká, že by dokázal překlenout propast mezi svými příznivci a odpůrci. Odpovědi na tyto otazníky dají až dny, jež se začínají ...

Ministerstvo obrany a armádu letos čeká nábor nových vojáků či snaha o uzavření několika velkých zakázek na nákup nové techniky. Parlament bude schvalovat několik novel zákonů, které budou mít na armádu či ministerstvo obrany dopad.

Obavy z Ruska vedou Estonsko, Lotyšsko a Litvu k masivnímu navyšování armádních výdajů. Podle údajů analytické společnosti IHS Markit budou pobaltské země do dvou let za nákup zbraní a vojenské výbavy dohromady utrácet 670 milionů dolarů (16,5 miliardy korun) ročně. To je trojnásobné číslo v porovnání se stavem krátce po ruské anexi Krymu v roce 2014. Rozpočty obranných rezortů regionu podle analytiků rostou nejrychleji na světě.

Že se za zrušení protiruských sankcí bere prezident Miloš Zeman, není žádná novinka. Postoj šéfa Senátu Milana Štěcha ale překvapivý je.