2 kolo voleb do senátu - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu 2 kolo voleb do senátu, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Známá politologická poučka praví, že senátní volby jsou volbami vyvažovacími. Tedy že se do horní komory častěji dostávají kandidáti stran, které jsou ve sněmovně a vůči vládě v opozici. Z tohoto pohledu by se dalo očekávat, že šanci na úspěch má hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem. Nedaří se mu ovšem dlouhodobě prolomit prokletí druhého kola, kde senátní kandidáti ANO pohoří v drtivé většině soubojů.
Možnost jít k volbám či nikoli mají Češi teprve něco málo přes třicet let. Svobodné rozhodnutí si tak užívají a nebojí se některé volby vynechat. Například volby do evropského parlamentu nebo senátní volby se netěší velké oblibě, a tak je účast mizivá. Naopak největší zájem mají voliči o prezidentské volby a parlamentní volby. V roce 2018 dokonce k prezidentským volbám přišlo téměř 67 procent lidí.
Prezidentské volby 2023 se blíží. Kdo chce kandidovat na post prezidenta České republiky a nahradit po deseti letech úřadujícího Miloše Zemana? Kandidátů je mnoho, někteří váhají. Miroslav Kalousek oznámil, že se do voleb pouštět nebude, neboť nevidí šanci na výhru, kandidaturu vyloučil i současný ministr vnitra Vít Rakušan. Do voleb nakonec nezasáhne ani advokátka Klára Long Slámová, naopak podnikatel Tomáš Březina už získal 50 tisíc podpisů od občanů. Podpisy ke kandidatuře chce nově sbírat i Libor ...
Marek Hilšer kandidaturu oznámil více než tři roky před volbami. Při svém prvním pokusu o Hrad v roce 2018 skončil na pátém místě s 8,83 procenty hlasů. Přesto že minule se sběrem padesáti tisíc podpisů neuspěl, pouští se do občanské kandidatury znovu. Rozsáhlou kampaň dle svých slov neplánuje, publicitu si získal kontroverzním prohlášením v CNN Prima News.
Senátní volby se konají každé dva roky, ale jen v jedné třetině volebních obvodů. To znamená, že každý volič hlasuje v senátních volbách pouze jednou za šest let. Letošní volby do Senátu proběhnou 23. a 24. září 2022 společně s komunálními volbami. Druhé kolo se případně uskuteční o týden později.
Příští volba prezidenta republiky se bude konat v roce 2023, tedy pět let od té předešlé. Přesný termín vyhlašuje předseda Senátu nejpozději devadesát dnů před volbami. První přímá volba prezidenta se uskutečnila v roce 2013 a další v roce 2018. V obou případech byl zvolen stávající prezident Miloš Zeman. Potřetí v řadě už zvolen být nemůže. V předchozích dobách volil prezidenta v nepřímé volbě parlament.
Letošní září se ponese ve znamení voleb. Kromě zastupitelů obcí, měst a městských obvodů se bude po dvou letech volit také třetina senátorů. V letošních volbách se rozhodne nejen o složení, ale i o samotném vedení Senátu, protože mandát skončí stávajícímu předsedovi Miloši Vystrčilovi.
Česko čeká hlasovací maraton. V roce 2022 se konají komunální volby a volby do Senátu. Až do roku 2027 se každý rok uskuteční volby. Teprve potom, pokud půjde vše podle plánu, nastanou „voličské prázdniny“. Jaké volby Česko čekají? Projděte si přehled voleb do roku 2030.
Prezident Miloš Zeman podepsal letošní státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Informoval o tom Hrad. Jde o první státní rozpočet koaliční vlády Petra Fialy (ODS) vzešlé z loňských sněmovních voleb. V souvislosti s dopady ruské invaze na Ukrajinu se zřejmě bude muset ještě měnit.
Po více než deseti letech politických tahanic mají krajané žijící v zahraničí reálnou šanci, že budou moci napřesrok vybírat prezidenta republiky korespondenčně. Odpadla by jim tak nutnost hlasovat na českých zastupitelských úřadech, kam ve Spojených státech nebo v Austrálii musejí často dojíždět přes půl kontinentu. Kvůli tomu se mnozí z nich voleb neúčastní. Návrh zákona už prošel Senátem. Nyní ho projedná nová Poslanecká sněmovna, kde má koalice Spolu s Piráty a STAN většinu.
