2 svetova valka film

Sam Mendes se poprvé za svou dvacetiletou filmovou kariéru stal také scenáristou, mimo jiné kvůli zážitkům svého dědy z první světové války. Tomu je Mendesova novinka nazvaná „1917“ také věnovaná, ač příběh dvou mladých vojáků, kteří dostanou za úkol doručit rozkaz k odvolání plánovaného britského útoku a zabránit tak zbytečným ztrátám, zůstal smyšlený.

Metalovým fanouškům po celém světě se snaží ukázat pozadí významných událostí, které tvořily dějiny lidstva. Skupina Sabaton již dávno přerostla svůj původní formát a čile na svoji hudbu nabaluje další aktivity – třeba vzdělávací videa na youtubovém kanálu Sabaton History. „Videoformát je lepší, řekne a vysvětlí toho víc,“ říká baskytarista, kapelník a manažer švédské metalové skupiny Pär Sundström, který poskytl rozhovor deníku E15 jen pár hodin před začátkem jejího nedávného koncertu v Praze. 

Byl rok 2019 bohatší na příběhy než ten minulý? Které ho symbolizují? Vidí je ten, který se jejich vyprávěním živí? A jsou Vánoce jediný čas, kdy jsou Češi ochotni a schopni věřit příběhu o Ježíši? Stojí Evropa stále ještě na základech křesťanské tradice? „Musel bych hodně přemýšlet o symbolickém příběhu končícího roku. Jsme zahlceni tolika historkami a informacemi, že to nestíháme dopřemýšlet, natož prožít,“ říká režisér Jiří Strach.

Koprodukční snímek Václava Marhoula Nabarvené ptáče má zase o něco větší šanci, že jej Americká filmová akademie ocení Oscarem. Jeden z historicky nejdražších tuzemských filmů se pro slavnostní večer 9. února dostal do užšího výběru nominací v kategorii mezinárodní hraný film.

... Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. 

... vidí svět tvůrce filmu Nabarvený ptáče Václav...

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách bude v hlavní soutěži i nejnovější film Nabarvené ptáče českého režiséra Václava Marhoula, oznámili zástupci festivalu, kteří dnes představili výběr filmů pro letošní 76. ročník. Festival se koná od 28. srpna do 7. září.

Wikipedické heslo „yiddish“ uvádí, že jidiš je jedním z mnoha židovských jazyků, kterým hovořilo před druhou světovou válkou přes jedenáct miliónů Židů. Po válce tento jazyk téměř vymizel a s ním i celá jidiš kultura. Mendy Cahan (1963) hovoří o svém osobním příběhu s jazykem jidiš, o svých studiích v Izraeli, o reflexi jidiš v izraelské společnosti, o jidiš literatuře a o tom, jak se rozhodl založit jidiš knihovnu Yung Yidish v Tel Avivu.