aktuální předvolební průzkumy - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu aktuální předvolební průzkumy, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Užší vedení komunistů navrhne v pátek výkonnému výboru strany, aby kvůli porušení některých dohod premiérem Andrej Babišem přestala držet vládu u moci. Druhé předkládané usnesení však počítá s opačným závěrem. Odborníci soudí, že partaj zvažuje, co je pro ni před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny výhodnější.
Volby do Poslanecké sněmovny se příští rok budou konat 8. a 9. října. Rozhodl o tom prezident Miloš Zeman. Rozhodnutí musí spolupodepsat premiér. Zeman rozhodnutí vyhlásit volby na začátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň, nejzazší jeho rozhodnutí mohlo přijít až v červenci. V projevu Zeman strany vybídl, aby předložily jasné programy bez frází. Poslední sněmovní volby se konaly 20. a 21. října 2017.
Slovenský premiér Igor Matovič (OLaNO) je pod velkým tlakem koaličního partnera, prezidentky, opozice i veřejnosti. Přestože v poslední době naplno plní sliby o rozložení někdejších vlivových struktur, jeho popularitu rozkládá boj s pandemií koronaviru. Předseda vlády také válčí s ministrem hospodářství a lídrem Svobody a solidarity (SaS) Richardem Sulíkem. Naposledy se do premiéra pustila v pondělí hlava státu Zuzana Čaputová, neboť podle ní Matovič nezvládá boj s pandemií.
V opozičních lavicích vznikají dva předvolební bloky pro sněmovní volby v příštím roce. Na jedné straně ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, na straně druhé začali vyjednávat o koalici Piráti a Starostové a nezávislí. Politolog Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze upozorňuje, že strany čeká nejen těžké jednání o programu, ale i o personáliích. Potenciální vládu všech pěti stran si neumí představit. „Pokud přeci jen vyhraje hnutí ANO, tak si myslím, že vládu sestaví ANO s jedním z těch dvou bloků,“ domnívá se.
Mnoho Čechů podle amerického novináře Jolyona Naegele americké politice nerozumí, má na ni ale silné názory zkreslené historickými předsudky, ale třeba i tím, že důležitá americká média dnes téměř plošně zamykají svůj obsah a je nutné za něj platit. Výsledek prezidentských voleb v USA ho překvapil, tak silnou podporu pro Trumpa nečekal, nyní současnému americkému prezidentovi ale dobrou budoucnost nevěstí. „Další jeho kandidatura do Bílého domu, o které se mluví třeba po současné čtyřleté pauze, je jen ...
Ve Spojených státech končí sčítání hlasů. Za vítěze voleb a příštího prezidenta USA, takzvaného President Elect, byl po extrémně vyrovnané bitvě vyhlášen kandidát Demokratické strany Joe Biden. Zároveň stále platí, že situaci může ještě ovlivnit avizované napadení voleb od týmu současného prezidenta Donalda Trumpa. Ten požaduje přepočet hlasů a hodlá se také obrátit na Nejvyšší soud. Aktuální informace z USA hledejte v našem on-line přenosu uvnitř článku.
Čekání na výsledky amerických prezidentských voleb bude dle předpokladu dlouhé, a výsledek je tak zatím v nedohlednu. V tuto chvíli se však dá říci, že se nenaplnily předpovědi, podle kterých měla být cesta demokratického adepta Joea Bidena do Bílého domu velmi snadná. Je pravděpodobné, že se celé týdny a měsíce bude hovořit o dalším selhání předvolebních průzkumů. Vše také nasvědčuje tomu, že Biden příliš spoléhal na jistou podporu menšin, ale řada zejména hispánských hlasů mu nejspíše utekla.
Ve Spojených státech se dnes otevřou volební místnosti, lidé budou vybírat nejen prezidenta, ale také členy Kongresu či guvernéry. Klání přitom už může být z velké míry rozhodnuto. Mnoho Američanů v době koronavirové pandemie totiž už odvolilo korespondenčně. Podle průzkumů by měl zvítězit demokratický kandidát Joe Biden. Všichni si však pamatují poněkud překvapivé minulé vítězství Donalda Trumpa, kterého si tentokrát málokdo troufá podcenit. K nejistotě přispívá i očekávaný chaos při sčítání hlasů a ...
Předvolební rok ve Spojených státech je mimořádně napjatý. Kromě koronakrize se v létě potýkaly s rozsáhlými nepokoji, které dosud zcela nevyhasly. Vyvolala je smrt černocha George Floyda po policejním zásahu. Protesty rozvířily širokou debatu o militarizaci policie, rasismu, sociální nerovnosti a frustraci z pandemie. Patrně i povzbudily různé radikály, kteří dlouhodobě tyjí z hlubokého společenského příkopu v zemi.
Jeden z nejkontroverznějších prezidentů v amerických dějinách Donald John Trump míří za obhajobou svého mandátu jako kandidát Republikánské strany v listopadových prezidentských volbách. Stejně jako v předchozím hlasování v roce 2016, i tentokrát je Trump outsiderem. Jeho soupeř Joe Biden si před ním v průzkumech udržuje pohodlný sedmiprocentní náskok. Aférami stíhaný politik ovšem klidně může znovu překvapit.
