aktuální preference politických stran - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu aktuální preference politických stran, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Sněmovní volby by v srpnu vyhrálo ANO s 28 procenty hlasů. Vyplývá to z volebního modelu agentury Kantar TNS, který zveřejnila Česká televize (ČT). ANO by mělo téměř stejný výsledek jako v červnu. Na vzestupu jsou Piráti s 15 procenty. Naopak třetí ODS si pohoršila a měla by 13 procent. Do dolní komory by se podle agentury dostalo všech devět stran, které jsou v ní teď zastoupeny.
Uprchlíci jsou momentálně asi nejožehavější téma Evropské unie. Problém, který na výsluní politické scény mnoha evropských zemí vynesl protimigrantské strany. „Populismus se šíří Evropou jako lepra,“ prohlásil nedávno francouzský prezident Emmanuel Macron. Není tak těžké si domyslet, že to byla především narážka na současnou Itálii.
V současnosti probíhá aktivizace části studentů, kterým „není jedno“, co se v naší společnosti právě teď děje. Ve čtvrtek proběhla výstražná stávka #VyjdiVen, do které se zapojilo podle pořadatelů více než 30 000 studentů ze středních a vysokých škol po celé republice. Studenti v ní „vyšli ven“ na obranu ústavních a společenských zvyklostí a hodnot – protože jim vadí radikální kroky vlády, která nemá důvěru, a navíc je pod vedením trestně stíhaného premiéra. Proti tomu se ale ozývají hlasy, že se studenti...
Výsledky víkendových parlamentních voleb budou mít na vývoj kurzu českých akcií zřejmě zanedbatelný vliv, shodli se analytici. Výjimkou je elektrárenská společnost ČEZ, u níž může nová politická reprezentace rozhodovat o rozdělení firmy či výstavbě jaderných zdrojů. Zavedení sektorové daně na banky je podle nich velmi nepravděpodobné.
... i na Aktuálně. Myslím si, že kdyby si někdo udělal analýzu na Aktuálně, rovněž...
... se nedostalo do parlamentu: „Napříč politickým spektrem neexistuje žádný...
Již takto nepříliš vysoká tuzemská volební účast se během posledních let propadá stále hlouběji. Ještě v 90. letech byli Češi ve volební docházce premianty mezi postkomunistickými státy, parlamentní volby v roce 2002 ovšem zaznamenaly dramatický propad, který s menšími odchylkami trvá už patnáct let. Nejnižší zájem o volby je přitom mezi mladými lidmi, což je pro budoucnost země alarmující. Nejít k volbám je totiž občanským selháním, které ve funkční demokracii nemá co dělat.
Volby do Sněmovny by podle aktuálního modelu společnosti CVVM vyhrálo s velkým náskokem hnutí ANO. Zastoupení v dolní komoře Parlamentu by obhájily také ČSSD, KSČM, ODS a KDU-ČSL. Do Sněmovny by podle modelu nově vstoupili Piráti a hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury. Naopak TOP 09 by nepřekonala pětiprocentní volební práh.
Poptávka po středo-pravé liberální politické straně existuje v české společnosti už delší dobu. To ostatně dokládá souboj o tyto voliče mezi rozličnými stranami, které mají často k liberalismu dost daleko. Sám jsem při vstupu do TOP 09 doufal, že by zrovna ona by tento deficit mohla napravit. Ovšem dnes bych její politiku označil za pokus o „konzervatismus s liberální tváří“, píše bývalý člen strany.
Šéf volebního štábu ODS Zbyněk Stanjura vylučuje účast v příští vládní sestavě, kde by jeho strana neprosadila dvanáct pro ni nepřekročitelných požadavků. Patří mezi ně hlavně snižování daní a byrokracie. „Staneme se součástí jen takové vlády, která bude mít z našeho pohledu smysluplný program. Chtěli bychom být v koalici, která bude pro něco, a ne proti něčemu,“ říká s tím, že v opačném případě půjdou občanští demokraté znovu do opozice.
