alimenty platí stát - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu alimenty platí stát, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Další růst důchodů a minimální mzdy od začátku ledna je jednou z hlavních změn roku 2021. Začíná také platit zákon o náhradním výživném, který prosadila šéfka rezortu práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), i novela zákoníku práce a s ní spojená sdílená pracovní místa.
Vládní návrh zákona o náhradním výživném na nezaopatření děti prošel v říjnu Poslaneckou sněmovnou. Původně byl předložen jako návrh takzvaného „zálohovaného výživného“. V řadě evropských zemí již podobný institut funguje a v České republice jde už o sedmý pokus o prosazení takového zákona. Náhradní výživné by mohlo být vypláceno od poloviny příštího roku.
Poslanci, kteří dnes usednou do lavic, mají sice v programu schůze zhruba pět set bodů, je ale jasné, že největší pozornost se bude upínat k těm normám, které mají pomoci lidem a firmám postiženým novým, částečným uzavřením ekonomiky
Dlouhodobé financování důchodů na dluh by nemělo být standardem. Důstojné peníze si ale zaslouží i stávající penzisté. Daňová reforma, která by měla nalézt další zdroje, ještě chvíli potrvá, říká ministryně sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Poslanecká sněmovna podpořila v prvním čtení vládní návrh zákona o náhradním výživném pro nezaopatřené děti. Diskuse o zálohovaném a náhradním výživném u nás probíhá již patnáct let. Pokud Parlament návrh schválí, zákon by mohl začít platit v polovině příštího roku.
Vláda premiéra Andreje Babiše podpořila dlouho připravovaný zákon, který má řešit neplacení výživného některým z rodičů. Takzvané náhradní výživné, pokud ho schválí sněmovna, počítá s nejvyšší dávkou 3000 korun měsíčně na jedno dítě. Vyplácely by ho úřady práce, které by poté tyto částky vymáhaly po neplatičích. Státní pokladnu by náhradní výživné stálo přes 860 milionů korun ročně.
Nemožnost platit obědy, kupovat ovoce nebo posílat děti na tábory. České samoživitelky a samoživitelé se s finančními problémy potýkají stále častěji, počet neplatičů alimentů se zvyšuje a vláda už více než rok jen debatuje o zálohovaném výživném. Jaký rozpočet mají některé samoživitelky a ve kterém byznysu bývají nuceny opakovaně hledat práci?
Stát chystá novou sociální dávku pro děti neplatičů alimentů. Má vycházet z průměrné mzdy s tím, že při její loňské výši asi 32 tisíc korun by se zálohované výživné pohybovalo od necelých pěti do osmi tisíc měsíčně podle věku dítěte. Počítá s tím návrh zákona ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), jehož platnost se předpokládá od roku 2021. Vláda se však bude muset shodnout na důraznějších opatřeních proti rodičům, kteří se o své potomky nestarají.
Zálohové výživné a navýšení rodičovského příspěvku jsou na politické scéně dlouho diskutovanými tématy. Navyšování rodičovského příspěvku o 80 tisíc všem rodinám, které budou v lednu 2020 příspěvek pobírat, sice schválila vláda, potom se ale po tomto tématu na delší dobu slehla zem. Nyní jde konečně návrh do třetího čtení, a to 16. října.
O jednom ze zásadních požadavků ČSSD, aby stát dětem neplatičů alimentů měsíčně posílal od roku 2021 pět až osm tisíc korun měsíčně podle jejich věku, se ještě povede dlouhá debata. A její výsledek není jistý, byť má zálohované výživné vláda ve svém programu.
