ano evropsky parlament kandidatka - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu ano evropsky parlament kandidatka, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Prezidentské volby 2023 se blíží. Kdo chce kandidovat na post prezidenta České republiky a nahradit po deseti letech úřadujícího Miloše Zemana? Kandidátů je mnoho, někteří váhají. Miroslav Kalousek oznámil, že se do voleb pouštět nebude, neboť nevidí šanci na výhru, kandidaturu vyloučil i současný ministr vnitra Vít Rakušan. Do voleb nakonec nezasáhne ani advokátka Klára Long Slámová, naopak podnikatel Tomáš Březina už získal 50 tisíc podpisů od občanů. Podpisy ke kandidatuře chce nově sbírat i Libor ...
Česko čeká hlasovací maraton. V roce 2022 se konají komunální volby a volby do Senátu. Až do roku 2027 se každý rok uskuteční volby. Teprve potom, pokud půjde vše podle plánu, nastanou „voličské prázdniny“. Jaké volby Česko čekají? Projděte si přehled voleb do roku 2030.
Ruský útok na Ukrajinu odsoudila většina evropských představitelů. Ukrajinci od mnoha států získávají humanitární i vojenskou pomoc. Některé země jsou ale zdrženlivější. Patří k nim Maďarsko. Premiér Viktor Orbán má s Vladimirem Putinem dlouhodobě nadstandardní vztahy. Kromě toho se v Maďarsku blíží parlamentní volby.
Letos se opět po čtyřech letech konají volby do poslanecké sněmovny, které rozhodnou o tom, kdo bude v Česku vládnout v příštích čtyřech letech. Volební místnosti se tradičně otevřou v pátek 8. října od 14 do 22 hodin a v sobotu 9. října od 8 do 14 hodin. Volebními obvody jsou kraje a voliči tak hlasují pro kandidáty na krajských kandidátkách s možností využití čtyř preferenčních hlasů.
Server E15.cz přináší přehled důležitých zahraničních témat, která by vám dnes neměla uniknout.
Volební pravidla nejsou jen nudná matematika. Ukazuje se to i při průběhu stranických vyjednávání, při nichž se hledá rychlá zákonná záplata na díry, které v mechanismu přerozdělování hlasů získaných v parlamentních volbách udělal Ústavní soud.
Po zásahu Ústavního soudu do volebního zákona se schyluje k prvnímu sporu o zaplnění bílých míst. Strany zvažují, zda při volbách do Poslanecké sněmovny zachovají 14 volebních krajů, nebo je nahradí jedním celostátním obvodem. Mezi zastánce první varianty patří uskupení, která kontrolují Senát. Naopak ČSSD a SPD se kloní k jedné kandidátce.
Pud sebezáchovy velí menším stranám spojovat se před říjnovým soubojem o Poslaneckou sněmovnu buď s většími partnery, nebo mezi sebou. V obtížnější situaci než opoziční ODS a Pirátská strana, které uzavřely svazky s lidovci a TOP 09, respektive se Starosty a nezávislými, je vládní ČSSD. I proto že balancuje kolem pětiprocentního zisku. Dřívějšímu levicovému hegemonovi nezbývá než spolupracovat s formacemi, které nejsou zastoupeny v dolní komoře parlamentu, či s odbory.
Říjnové volby do Poslanecké sněmovny – hlavní politická událost roku, která rozhodne o nové vládě – už nyní přitahují pozornost. A hned z několika důvodů. Po rozpadu Čtyřkoalice v roce 2001 a krachu spolupráce KDU-ČSL se Starosty a nezávislými před čtyřmi lety se strany od středu napravo vůbec poprvé dohodly. Zdá se že napevno.
Hnutí ANO čekají od roku 2013, kdy vstoupilo sněmovny, a tedy do vysoké politiky, už druhé krajské volby a čtvrté klání o třetinu Senátu. Za sedm let se však s uskupením Andreje Babiše rozloučila řada celebrit, podnikatelů nebo manažerů, další následovali letos. S odlivem známých tváří se potýká i koaliční ČSSD.