ano kandidátka - vše o tématu

Ministr zahraničí Tomáš Petříček věří, že se Česko i svět letos začnou vracet k životu jako před pandemií koronaviru. Za prvořadý považuje restart tuzemské ekonomiky a hledání obchodních příležitostí v Asii a v Severní Americe. „Jakkoli je dobře, že jsme provázáni s evropskými trhy, chceme diverzifikovat spolupráci se státy, kde máme velký potenciál do budoucna, a to nejen v obchodu, ale i ve vědě,“ říká.

Mezi poslanci a senátory se debatuje o velmi omezené úpravě volebního zákona, která by platila pouze jednorázově pro letošní říjnové volby do Poslanecké sněmovny. Byla by záložnín řešením pro případ, že se vláda s opozicí na trvalejších změnách vyvolaných zásahem Ústavního soudu, nedohodne. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) navrhne kabinetu dvě varianty voleb - buď jeden celostátní obvod, nebo zachování čtrnácti volebních krajů.

Po zásahu Ústavního soudu do volebního zákona se schyluje k prvnímu sporu o zaplnění bílých míst. Strany zvažují, zda při volbách do Poslanecké sněmovny zachovají 14 volebních krajů, nebo je nahradí jedním celostátním obvodem. Mezi zastánce první varianty patří uskupení, která kontrolují Senát. Naopak ČSSD a SPD se kloní k jedné kandidátce.

Osm měsíců před soubojem o Poslaneckou sněmovnu a šest měsíců před uzavřením kandidátek začne Česko hledat cestu z politické krize. Ústavní soud vedený Pavlem Rychetským už podruhé po zrušení voleb v roce 2009 ovlivnil střet stran a hnutí. Vymazal některé pasáže volebního zákona, které znevýhodňovaly malé subjekty vůči velkým. Sněmovna i Senát se v krátkém čase musejí dohodnout na nových paragrafech. Jinak riskují ústavní chaos.

Pud sebezáchovy velí menším stranám spojovat se před říjnovým soubojem o Poslaneckou sněmovnu buď s většími partnery, nebo mezi sebou. V obtížnější situaci než opoziční ODS a Pirátská strana, které uzavřely svazky s lidovci a TOP 09, respektive se Starosty a nezávislými, je vládní ČSSD. I proto že balancuje kolem pětiprocentního zisku. Dřívějšímu levicovému hegemonovi nezbývá než spolupracovat s formacemi, které nejsou zastoupeny v dolní komoře parlamentu, či s odbory.

Bývalý šéf protimafiánského útvaru policie Robert Šlachta vstupuje do politiky. Už zase? zní první uštěpačná poznámka. To přece není zpráva z ledna 2021, ale nejpozději z června roku 2013, kdy Robert Šlachta s olomouckými státními zástupci rozdali nové politické karty minimálně na deset let dopředu. My ale uštěpační být nechceme, a tak vezmeme projekt nové politické strany Přísaha na vědomí a pokusíme se mu najít místo na mapě, kterou Šlachta sám pomáhal kreslit ať už vědomě, nebo v úloze mouřenína.