ano volební program 2017 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu ano volební program 2017, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček věří, že se Česko i svět letos začnou vracet k životu jako před pandemií koronaviru. Za prvořadý považuje restart tuzemské ekonomiky a hledání obchodních příležitostí v Asii a v Severní Americe. „Jakkoli je dobře, že jsme provázáni s evropskými trhy, chceme diverzifikovat spolupráci se státy, kde máme velký potenciál do budoucna, a to nejen v obchodu, ale i ve vědě,“ říká.
Kolegové z ODS říkají předsedkyni jedné z největších oblastních buněk ODS v Praze 8 Vladimíře Ludkové „pražská železná lady“. Zastánkyně konzervativních postojů míní, že její strana měla před volbami do Poslanecké sněmovny postupovat samostatně. „Výsledek trojkoalice bude horší, než je prostý součet preferencí stran,“ míní.
Říjnové volby do Poslanecké sněmovny – hlavní politická událost roku, která rozhodne o nové vládě – už nyní přitahují pozornost. A hned z několika důvodů. Po rozpadu Čtyřkoalice v roce 2001 a krachu spolupráce KDU-ČSL se Starosty a nezávislými před čtyřmi lety se strany od středu napravo vůbec poprvé dohodly. Zdá se že napevno.
Volby do Poslanecké sněmovny se příští rok budou konat 8. a 9. října. Rozhodl o tom prezident Miloš Zeman. Rozhodnutí musí spolupodepsat premiér. Zeman rozhodnutí vyhlásit volby na začátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň, nejzazší jeho rozhodnutí mohlo přijít až v červenci. V projevu Zeman strany vybídl, aby předložily jasné programy bez frází. Poslední sněmovní volby se konaly 20. a 21. října 2017.
ODS usiluje ve spojení s lidovci a TOP 09 o to, aby příští rok sestavovala vládu. V nejbližších dnech představí trojkoalice své programové priority, s nimiž půjde do sněmovních voleb. „Stát se musí mnohem více starat o střední třídu. Když bude lidi méně otravovat a nechá jim víc peněz, ekonomika se oživí mnohem rychleji. Jsou to staré recepty, nic nového,” říká šéf občanských demokratů Petr Fiala.
V opozičních lavicích vznikají dva předvolební bloky pro sněmovní volby v příštím roce. Na jedné straně ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, na straně druhé začali vyjednávat o koalici Piráti a Starostové a nezávislí. Politolog Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze upozorňuje, že strany čeká nejen těžké jednání o programu, ale i o personáliích. Potenciální vládu všech pěti stran si neumí představit. „Pokud přeci jen vyhraje hnutí ANO, tak si myslím, že vládu sestaví ANO s jedním z těch dvou bloků,“ domnívá se.
Opozice se spojuje – byť nemá definitivně vyhráno. Vedle vznikající trojkoalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL se ve sněmovních volbách v příštím roce postaví zřejmě další blok. Pirátská strana po několikadenním hlasování v pondělí rozhodla, že vedení může začít vyjednávat o předvolební koalici se Starosty a nezávislými. Oba opoziční celky, které chtějí porazit hnutí ANO v čele s premiérem Andrejem Babišem, čeká těžké vyjednávání o programu, formě spolupráce, lídrovi i obsazení kandidátek. Na této úrovni už řada ...
Místopředsedu sněmovního rozpočtového výboru za ODS Jana Skopečka překvapuje, že sociální demokraté nebo komunisté začali hovořit o rozpočtové odpovědnosti. „Když sněmovna v předchozích letech schvalovala další a další výdaje navíc, které strukturu veřejných rozpočtů destruují, nikoho to příliš nevzrušovalo. Když ale přijde na snížení daní, oheň je na střeše,“ říká.
Na pondělní on-line demonstraci spolku Milion chvilek, která má upozornit na kauzy premiéra Andreje Babiše (ANO), promluví i zástupci opozice. Program spolku bude živě přenášen z pražského Lucerna Music Baru na facebooku a youtube, lidé budou „demonstrovat“ z domova. Vysílání bude prokládáno výstupy hostů, do programu se budou moci zapojit i diváci, kteří budou psát komentáře přímo pod streamovaným videem nebo posílat vzkazy přes sms bránu.
Za posledních sto let v Česku zmizel milion hektarů mokřadů a rybníků. Celková délka říční sítě se zkrátila téměř o třetinu, rozloha niv a mokřadů klesla o 80 procent, plocha rybníků se od 17. století snížila o 70 procent a rozoráno bylo 270 tisíc hektarů luk a pastvin. Vyplývá to z dat ministerstva životního prostředí. Tyto proměny se spolu s oteplováním a klimatickými změnami projevily v posledních letech výrazným nárůstem sucha.
