atomový reaktor - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu atomový reaktor, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Americké stíhačky F-15 Eagle provází pověst jednoho z nejúspěšnějších letounů svého druhu, na kontě mají přes stovku sestřelů nepřátel bez ztráty jediné z nich. Letadlo, které časem získalo i variantu pro útoky na pozemní cíle, tvořilo desítky let páteř obrany amerického vzdušného prostoru a ani dnes, v éře "neviditelných" letounů stealth, ještě F-15 nepatří do "starého železa". Prototyp se přitom poprvé ocitl ve vzduchu už 27. července 1972 a americké letectvo USAF tento typ zařadilo do služby v lednu ...
... odchod země od atomové energie a vrátit... na výsluní. Nové reaktory neplánuje stavět pouze...
Zájem o jádro projevuje minimálně polovina členských států Evropské unie, říká šéf společností Elektrárna Dukovany II a Elektrárna Temelín II Petr Závodský. Malé modulární reaktory, kterými se nyní intenzivně zabývá, by mohly postupně nahrazovat stávající tepelné zdroje závislé na uhlí. I proto, že z energetického mixu postupně vypadne plyn.
Úroveň radioaktivity v bývalé Černobylské jaderné elektrárně je normální, řekl podle agentury AFP šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi na návštěvě odstaveného zařízení, kde přesně před 36 lety nastala havárie. Déle než měsíc trvající okupace elektrárny ruskou armádou byla podle Grossiho opravdu nebezpečná.
Zatímco většina zemí Evropské unie hledala cesty k vymanění z energetické závislosti na Rusku, maďarský premiér Viktor Orbán to v úmyslu rozhodně neměl. Věřil, že mu přátelství s Moskvou, které nepoškodila ruská invaze na Ukrajinu, pomůže k levnému plynu i jádru. Jenže západní sankce jeho záměry ohrožují. V maďarských médiích se objevily nepotvrzené zprávy, že se ruský Rosatom kvůli nepříznivým okolnostem chystá vycouvat z projektu rozšíření jaderné elektrárny Paks.
Historie Jaderné elektrárny Dukovany na Třebíčsku sahá k počátku 70. let minulého století, kdy tehdejší Československo a Sovětský svaz podepsaly mezivládní dohodu o výstavbě dvou jaderných elektráren s výkony 1760 megawattů. V prvním případě to byla elektrárna v Jaslovských Bohunicích na Slovensku (první atomová elektrárna v Československu) a ve druhém Dukovany na jižní Moravě.
Ministerstvo průmyslu a obchodu začíná vážně posuzovat možnosti uplatnění malých a středních modulárních jaderných reaktorů. Na začátku týdne založilo pracovní skupinu, která má prověřit možné zkrácení povolovacích řízení a vytipovat lokality a parametry reaktorů pro české podmínky. Výsledky zkoumání chce mít rezort hotové do začátku příštího roku, aby je mohl zanést do aktualizace Státní energetické koncepce a Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky, tedy do klíčových energetických strategií.
Berlín možná přehodnotí svůj plán ukončení provozu zbývajících tří jaderných elektráren v Německu do konce roku 2022. Na dotaz televize ARD to uvedl ministr hospodářství Robert Habeck. V rozhovoru prohlásil, že by prodloužení chodu reaktorů vzhledem k současné situaci nebránil a že kvůli energetické bezpečnosti neexistují žádná tabu. Současně se vyslovil pro rychlejší budování obnovitelných zdrojů a upřesnil, že Německo chce do roku 2035 získávat energii výhradně z nich.
Atomová energie od havárie ve Fukušimě před více než deseti lety nezažívala šťastné období, výstavba nových elektráren se oproti plánům hodně zpomalila. Vodíkové technologie se zase ještě před pár lety zdály být spíše zajímavým námětem pro diskuze futurologů než pro reálné využití v praxi v dohledné době. Ambiciózní plány dekarbonizace – nejen v Evropě, ale i jinde ve světě – přinášejí zásadní změnu ve vnímání jak jádra, tak vodíku. A stále více se mluví o jejich propojení, zvláště ve formě takzvaného ...
Nad rolí jádra v éře zelené energetické transformace se stále vznáší otazník. Zatímco Čína na něj sází ve velkém a plánuje desítky nových reaktorů, Západ si vyjasňuje, jak velký důraz na něj při plnění klimatických cílů klást. V některých evropských zemích vůči atomu přetrvává odpor. Další váhají, jestli má ještě smysl investovat do velkých reaktorů, nebo zda budoucnost patří pouze těm malým.
