atomový reaktor - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu atomový reaktor, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Zatímco se Češi trápí s přípravou výstavby jediného nového jaderného reaktoru, který by měl podle nejoptimističtějších plánů začít vyrábět elektřinu v roce 2036, Poláci přicházejí s mnohem ambicióznějšími vizemi. První atomový blok chtějí mít v provozu do roku 2033 a o sedm let později by mělo chrlit energii pro polské domácnosti a průmysl hned šest nových reaktorů s celkovým instalovaným výkonem šest až devět gigawattů.
Česká vláda nedávno překvapivě přišla s myšlenkou uplatnit u budoucího jaderného reaktoru v Dukovanech garantované ceny elektřiny. Tedy model, který na první pohled připomíná odstrašující příklad britské elektrárny Hinkley Point.
Další termín v plánované výstavbě jaderného bloku padl. Původně měly stát a polostátní firma ČEZ podepsat rámcovou smlouvu do konce minulého roku, poté vedení firmy ohlásilo březen a nyní cílí energetický gigant na červen.
Jaderné bloky by podle většiny politických proklamací z posledních let měly být pilířem budoucí české energetiky. Představy o této budoucnosti ale zamlžuje vzrušená diskuze politiků i odborníků, zda to budou velké reaktory, tedy zhruba takové, jaké dnes fungují v Temelíně, nebo malé reaktory – ještě podstatně menší než ty současné dukovanské.
Rovná nula, 0,0 procenta. Pohled na tento „růstový“ údaj o německé ekonomice v posledním čtvrtletí loňského roku dokonale vystihuje nejistotu, s níž se potýká hospodářství zdaleka nejvýznamnějšího obchodního partnera České republiky.
První atomová elektrárna v arabském světa získala provozní licenci. Jde o jaderku Barakah v emirátu Abú Zabí, kterou staví společnost Korea Electric Power Corporation (KEPCO). Původně měla zahájit provoz v roce 2017, spuštění prvního reaktoru však bylo několikrát odloženo.
Před 35 lety, 12. února 1985, se hodinu před půlnocí rozběhla v prvním reaktoru JE Dukovany vůbec první řetězová štěpná reakce v Česku. Té ale předcházely roky příprav. Stavba nukleární elektrárny na jihu Moravy byla zahájena už v roce 1977. Na plný výkon jel reaktor od března 1985 a v listopadu téhož roku byl uveden do trvalého provozu.
Bizarní historka z konce minulého týdne ukazuje, jak ožehavým tématem je české jaderné strojírenství. Českými médii se šířila zpráva, že korejská společnost Korea Heavy Industry & Development (KHIND) kupuje od Rusů plzeňskou firmu Škoda JS. KHIND si tyto zprávy hrdě umístila na svůj web. Vlastník Škody JS, ruská strojírenská firma OMZ, později uvedl, že zprávy nejsou pravdivé. O plzeňskou firmu údajně projevuje zájem řada investorů, konkrétní rozhodnutí o prodeji ale dosud nepadlo.
Francie zatím zůstává nadějí zastánců jaderné energetiky v EU. Ti očekávají, že země, která je tradičním lídrem tohoto odvětví, bude nadále stát v čele odporu proti snahám o celoevropské opuštění atomu po německém vzoru.
Ukrajina zpřístupnila velín Černobylského reaktoru čtyři, epicentra nejhorší jaderné katastrofy v historii. Právě zde v dubnu 1986 sovětští inženýři v rámci testu zavřeli chladicí čerpadla, což způsobilo neřízenou reakci, výbuch a požár, který zabil nejméně 54 lidí a stovky tisíc obyvatel vystavil radioaktivnímu záření.
