babiš a důchody - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu babiš a důchody, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Chcete dobrou a trochu nečekanou zprávu na úvod? KSČM je, aspoň co do vnitrostranických mechanizmů, na počátku 21. století poměrně demokratickou stranou. V době před volebním sjezdem už se tedy nekonají čistky, zatýkání, nebo dokonce nějaké to vražděníčko odpůrců, nýbrž jakási vnitrostranická diskuze. Sto let kultivace euroatlantickým prostorem přineslo přece jen nějaké ovoce.
Rok 2021 bude pro Česko rokem změn, sčítání dopadů pandemie i voleb do Poslanecké sněmovny. Kampaň ovlivní i postoje jednotlivých stran k daňovému balíčku, který prosadilo vládní ANO s opoziční ODS. „Už nyní je součástí předvolební politické manipulace. Vláda úplně změnila pohled na veřejné finance a tváří se, že je vlastně ani nebude potřebovat. Jsem ale zvědav, odkud chce peníze brát,“ říká šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Vláda se nedohodla na návrhu na zvýšení přídavků na děti. Jednání o novele o sociální podpoře, která má výši dávky a pravdila jejího vyplácení upravit, kabinet přerušil. Vyplývá to z výsledků dnešního jednání, které zveřejnil úřad vlády na webu. Kabinet projednával zvýšení dávky už několikrát. Shoda byla už dřív na přidání o 26 procent, ale ne na tom, kolik dětí by mělo peníze od státu dostávat. Zatímco ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhovala okruh rodin rozšířit, podle ministryně financí Aleny ...
Rozklad veřejných financí, který připraví o peníze zdravotnictví a důchodový systém. A také nebezpečí dluhové spirály, do níž Česko může spadnout. To byly nejčastější výhrady některých senátorů proti nahrazení superhrubé mzdy dvěma sazbami daně z příjmů ve výši 15 a 23 procent. Opatření prosazované vládním hnutím ANO a opoziční ODS a SPD připraví stát, kraje a obce o minimálně 80 miliard korun ročně.
Přes půl roku vláda slibuje, že od začátku ledna zvýší přídavky na děti o šestadvacet procent, tedy o 130 až 180 korun měsíčně. Částky by určoval jako doposud věk dítěte. Místo dohody se však ve finále střetla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se šéfkou rezortu práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) o to, kolik rodin by na pomoc dosáhlo. Maláčová chce, aby dávky nově pobíralo o polovinu více dětí než nynějších asi čtvrt milionu. Změna začne platit pravděpodobně až od dubna.
ODS usiluje ve spojení s lidovci a TOP 09 o to, aby příští rok sestavovala vládu. V nejbližších dnech představí trojkoalice své programové priority, s nimiž půjde do sněmovních voleb. „Stát se musí mnohem více starat o střední třídu. Když bude lidi méně otravovat a nechá jim víc peněz, ekonomika se oživí mnohem rychleji. Jsou to staré recepty, nic nového,” říká šéf občanských demokratů Petr Fiala.
Ani dva týdny před závěrečným třetím kolem jednání poslanců o státním rozpočtu na příští rok nemá menšinová vláda Andreje Babiše (ANO) dostatek hlasů. Komunisté nadále trvají na desetimiliardovém škrtu v chystaných armádních zakázkách. Připouštějí možnost, že země vstoupí do příštího roku s rozpočtovým provizoriem. Možná je i případná novela rozpočtu.
Poslanci schválili největší daňové změny za více než deset let. Se zrušením superhrubé mzdy a snížením daně z příjmů spolu se zvýšením daňové slevy na poplatníka má zůstat lidem v kapsách ročně až 130 miliard korun, které by jinak odvedli státu. To však podle ekonomky Danuše Nerudové povede k dalšímu zadlužování země, na které doplatí všichni. „Je potřeba si uvědomit, že vyšší dluh jde zaplatit jen vyššími daněmi,“ říká rektorka Mendelovy univerzity v Brně.
Sněmovnou schválená verze daňového balíčku se sazbou 15 procent u daně z příjmu znamená rozvrat veřejných financí. Republika se enormně zadluží, dlouhodobě budou v ohrožení zdravotní i sociální systém, myslí si vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. Balíček ve Sněmovně prosadilo vládní ANO spolu s opozičními ODS a SPD. Část straníků volá po odchodu z vlády, Hamáček to odmítá.
Místo daňové reformy a hlubších změn ve zdravotnictví a penzijním systému postupuje vláda salámovou metodou a může toho víc zkazit, než vybudovat, míní šéf poslanců TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek. „Už se smiřuji s tím, že můj důchod nebude nic moc. Ale odmítám přijmout jako fakt, že pokud se neuskuteční reformy, odrazí se to v kvalitě zdravotnictví. Jako penzista si můžu přilepšit pěstováním brambor, ale lékařská péče mi na zahradě nevyroste,“ říká. Za více než dvacet let, co je poslancem, ...
