Babiš a Šmarda - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu Babiš a Šmarda, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Šmardova sociální demokracie, strana aktuálně známá jako Socdem, chystá velký tah, za který by se nemusel stydět ani nebohý gambler v té poslední herně po půl páté ráno: Prodá většinu svých nemovitostí v krajských městech a předpokládaný výnos vrhne do nadcházejících voleb. Kola rulety se točí. Ať se práší za kočárem.
Když už se uprostřed léta, které příliš politického vzruchu nenabízí, bavíme o možném přeskupení poněkud zatuchlého rybníčku do voleb v roce 2025, o možné koalici ANO s ODS a o tom, že by to přineslo šanci na růst některé z dnes menších stran, nemůžeme pominout sociální demokracii, ať už si dnes ta strana říká jakkoli.
Stárnoucí politický komentátor si nemůže udělat větší radost než o víkendu s jistou dávkou nostalgie sledovat sjezd sociálních demokratů. Komentátor s dobrou pamětí si totiž pamatuje nejen to, že partaj ještě docela nedávno dokázala vyhrávat volby – dokonce dvojcifernými výsledky – ale i fenomény typu Miloše Zemana či Jiřího Paroubka. A když už jsme u toho, tak i hustou dvojku Maláčová–Stropnický, politické vraždy na objednávku, rozkrádání dotací EU s hltností miliardy za vteřinu, nadbíhání Číně nebo ...
Dobré ráno! Je 88. den roku, svátek má Taťána. V tento den byl roku 2006 v Česku zaznamenán první případ ptačí chřipky. Labuť s tímto onemocněním zjistili veterinární lékaři v Hluboké nad Vltavou. Přečtěte si nejdůležitější zprávy posledních hodin.
Česká veřejnost se v těchto horkých letních dnech rozdělila na dva tábory. Na ty, kdo ještě neviděli video, v němž předseda ČSSD Michal Šmarda zachraňuje občana tonoucího v rybníce ekonomické nejistoty, a na ty, kterým se to již poštěstilo. Přitom řekněme, že ti první o moc nepřišli.
Objektivní podmínky pro návrat tradiční levice mezi relevantní politické subjekty se jeví skoro jako ideální. Přesto se zatím nic podobného nekoná a nejspíš jen tak nebude. Základní otázka zní: proč tomu tak je?
Do volby příštího českého prezidenta zbývá rok a panoptikum kandidátů se utěšeně rozrůstá. Píšeme záměrně panoptikum, neboť jsme ve fázi, kdy se hlásí postavy, jejichž primární ambicí je upoutat pozornost a vytěžit nějaké ty body v zápase o budoucí politické příští. Stát se kandidátem na kandidáta na prezidenta se v Česku nosí.
Účetní v politických stranách, které uspěly v loňských sněmovních volbách, se pořádně zapotili. Zákonnému výdajovému stropu na sněmovní kampaň ve výši devadesáti milionů korun se těsně přiblížila koalice Spolu, hnutí ANO i uskupení Pirátů a STAN, v jednom případě dokonce zbývaly do limitu jen stovky tisíc korun. Zatímco těmto stranám se investice do drahé kampaně vyplatila, neúspěšné levicové strany musejí šetřit.
Jestli někomu opravdu opoziční koalice pomohly, jsou to Starostové a nezávislí. Jejich předseda Vít Rakušan přiznává, že bez spojení s Piráty by zdaleka tolik neposílili. Šéf STAN také odhalil případnou povolební strategii obou koalic v případě, že získají ve volbách sněmovní většinu. „Jsme připraveni neschválit rozpočet a jít do rozpočtového provizoria. Bude tu vláda nejen bez důvěry, ale i bez rozpočtu,“ tvrdí ostře Rakušan.
Ministři vlády premiéra Babiše mají dvě jistoty. Zaprvé nejistotu ohledně svého osudu. Zadruhé jistotu, že se o tom, jak „už to nechtějí dělat“, dozvědí nějak oklikou. Buď z koncernových médií, anebo při prořeknutí jejich možného náhradníka.
