babiš a stb - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu babiš a stb, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Jana Vohralíková není ve státní správě žádným nováčkem, v posledních téměř čtyřech letech vedla kancelář Senátu a zná tak nejvyšší patra české politiky. Právě ji si vybral nově zvolený prezident Petr Pavel za svou možnou kancléřku na Pražském hradě. Sama Vohralíková říká, že by na svého předchůdce Vratislava Mynáře asi v ničem navazovat nechtěla. „Chci obnovit důvěryhodnost prezidentského úřadu,“ řekla.
Kandidáti na prezidenta Petr Pavel a Andrej Babiš finišují prezidentské kampaně. V debatě na CNN Prima News Pavel prohlásil, že nebýt dotací, Agrofert zaparkovaný Babišem ve svěřenských fondech, by už dávno neexistoval. Babiš na adresu svého protikandidáta řekl, že dalšího náčelníka generálního štábu na Hradě Česko nepotřebuje. Co dalšího v debatě zaznělo, se dočtete níže.
Výsledky prvního kola voleb určily, že se čtvrtým českým prezidentem stane buď expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, nebo generál ve výslužbě se zkušeností ve vedení NATO Petr Pavel. Byť se zdá, že se ve druhém, finálním kole nemohou utkat rozdílnější kandidáti, názorově se v mnoha oblastech shodují. Co o sobě navzájem říkají? Jaké mají škraloupy? Výsledky druhého kola voleb budou jistě zajímavé.
Poslanec ANO a bývalý premiér Andrej Babiš kandiduje na prezidenta. Sázkové kanceláře a průzkumy jej před prvním kolem vedle Danuše Nerudové a Petra Pavla řadily k největším k favoritům pro lednové prezidentské volby. Výsledky prvního kola to potvrdily. Andrej Babiš se v druhém kole prezidentské volby střetne s Petrem Pavlem.
Vážený pane předsedo, dostal jste se do druhého kola prezidentských voleb a už v sobotu se můžete stát novým českým prezidentem. Kampaň, kterou od tiskové konference po prvním kole vedete, vůbec není hodna úřadu českého prezidenta. Je plná zášti, šíření strachu i pokrytectví. Prezident by měl být v Česku zejména mravním vzorem, ne pragmatikem, který nehledí na vlastní chování, aby dosáhl svých cílů.
Postupem armádního generála ve výslužbě Petra Pavla a expremiéra Andreje Babiše (ANO) do rozhodujícího klání českých prezidentských voleb se zabývají média v řadě zemí. Vesměs si všímají těsného vítězství někdejšího vysokého představitele NATO v prvním kole a řeší pohledy obou finalistů na válku na Ukrajině. Zatímco Pavel je podle pohledu zvenku zárukou podpory Kyjeva, v případě Babiše je situace složitější. Zejména slovenská média rozebírají i útočnou povolební tiskovou konferenci bývalého šéfa vlády.
Na tiskové konferenci Andreje Babiše na pražském Chodově začala kampaň před druhým kolem prezidentské volby. Konečně jsme se dozvěděli, co bude ta nejsilnější karta, kterou Babiš proti Petru Pavlovi vytáhne. A je to Pavlova komunistická minulost. Prohra v prvním kole zjevně Babišovi způsobila rozsáhlou ztrátu paměti. Jeho stav je beznadějný a léčba nemá smysl.
Jeden z favoritů nadcházející prezidentské volby Andrej Babiš konečně začal ostrou kampaň. A své nejvážnější konkurenty Petra Pavla a Danuši Nerudovou rozhodně nešetří. „Oni nemají žádné politické zkušenosti a všechno, co deklarují v těch debatách, je nabiflované,“ říká šéf hnutí ANO, který by také rád snižoval úrokové sazby a zestátnil ČEZ.
Málokterý český miliardář má za sebou investici do veřejně prospěšné instituce. Petr Pudil má v tomto směru splněno. Letos 22. února otevřel v bývalé Zengerově transformační stanici svou Kunsthalle. „Ambicí je vrátit Prahu na kulturní mapu Evropy, dát příležitost mladým umělcům, české scéně, ale současně sem přivážet to nejlepší ze světa umění,“ řekl. Vyjádřil se také k nadcházejícím prezidentským volbám.
Bývalý majitel firmy Best Tomáš Březina souhlasí s Babišovým výrokem, že stát se má řídit jako firma, v čele kandidátky hnutí ANO ale vydržel jen tři týdny. Problémy české ekonomiky by řešil zrušením tisíců „zbytečných“ míst ve státní správě, nebál by se seškrtat ani počet ministerstev nebo množství lékařů, učitelů a soudců. Kontrola ministerstva vnitra zamítla Březinovu kandidaturu na prezidenta pro nedostatek podpisů, přestože sám kandidát jejich nasbírání ohlašoval již v červnu.
