babišovy příjmy - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu babišovy příjmy, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Šéf Pirátů Ivan Bartoš se připravuje na vstup do Strakovy akademie. Kromě premiérského křesla by koalice Pirátů a Statostů ráda v nové vládě obsadila i post ministra financí. Bartoš už také rýsuje nový daňový balíček, který by jím vedený kabinet chtěl prosadit. Rád by si také došlápl na nezákonné optimalizace daní a nezdaněné převodní ceny. Naopak plánuje výrazněji podporovat malé české firmy. „Chci republiku, kde jsou lidé inovativní a mají šanci, aby v danou chvíli, když potřebují pomoc, se dostali výš. ...
Mezi pár českých ministrů financí, o nichž se budou učit studenti ekonomie, se zcela jistě zařadí Alena Schillerová (ANO). Není přitom tak respektovaným odborníkem na sestavování státního rozpočtu, jako byl Eduard Janota (nestraník), a nepyšní se prestižní cenou časopisu GlobalMarkets jako Miroslav Kalousek (TOP 09) s Andrejem Babišem (ANO). O Schillerové se nebude přednášet ani proto, že přede dvěma lety dokázala hospodařit mírně přebytkově, jak se od vzniku České republiky povedlo jen jednou Babišovi a v...
O něco vyšší daň z hrubé mzdy místo patnáctiprocentní sazby schválené Poslaneckou sněmovnou a méně skokový nárůst slevy na poplatníka než o téměř devět a půl tisíce korun. To jsou možné kompromisní úpravy původně vládního daňového balíčku, k nimž směřuje Senát. Jeho plénum má o změnách hlasovat nejdříve 10. prosince. Konečné slovo však budou mít poslanci.
Samosprávy přijdou v příštím roce v důsledku koronavirové pandemie o desítky miliard korun. Výpadek má ještě umocnit navrhované zrušení superhrubé mzdy doprovázené faktickým snížením daně z práce a zvýšením slevy na poplatníka. Kvůli daňovým změnám, které minulý týden schválili poslanci a které nyní čekají na projednání v Senátu, by měly obce přijít o 31 miliard korun a kraje o 12 miliard korun. Hejtmané a starostové požadují po státu kompenzace.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová navrhuje, aby se přídavky na děti od ledna příštího roku zvýšily o šestadvacet procent. Rozšířit by se podle ní měl i okruh těch, kteří mají na dávku nárok. Nově by ji tak pobíralo místo zhruba 240 tisíc až téměř 590 tisíc dětí. Ministryně argumentuje tím, že nyní na přídavek mohou dosáhnout pouze nepracující rodiny. Stala se z něj chudinská dávka a to je špatně.
Premiér Andrej Babiš (ANO) chce jednat s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), aby horní komora vypustila z daňového balíčku růst slevy na poplatníka. Vystrčilovi kvůli tomu napsal dopis, uvedl ve svém videu na sociálních sítích. Stejné přání jako premiér v sobotu vyjádřila i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Babiš odmítl, že by snížení sazby daně z příjmu na 15 procent znamenalo rozvrat veřejných financí v Česku, jak tvrdí někteří odborníci, opoziční politici či vládní ČSSD.
Poslanci schválili největší daňové změny za více než deset let. Se zrušením superhrubé mzdy a snížením daně z příjmů spolu se zvýšením daňové slevy na poplatníka má zůstat lidem v kapsách ročně až 130 miliard korun, které by jinak odvedli státu. To však podle ekonomky Danuše Nerudové povede k dalšímu zadlužování země, na které doplatí všichni. „Je potřeba si uvědomit, že vyšší dluh jde zaplatit jen vyššími daněmi,“ říká rektorka Mendelovy univerzity v Brně.
Daňový balíček v podobě, kterou v noci ze čtvrtka na pátek schválila Sněmovna, nebude mít v Senátu „na růžích ustláno“, míní šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS). Připomněl v té souvislosti čtvrteční usnesení Senátu směrem k vládě, aby činila kroky, kterými zabrání rozvratu veřejných financí. Před tím po schválení daňových úprav varují někteří ekonomové, opoziční politici i představitelé vládní ČSSD, která prosazovala variantu s nižšími dopady do příjmů rozpočtu.
Místopředsedu sněmovního rozpočtového výboru za ODS Jana Skopečka překvapuje, že sociální demokraté nebo komunisté začali hovořit o rozpočtové odpovědnosti. „Když sněmovna v předchozích letech schvalovala další a další výdaje navíc, které strukturu veřejných rozpočtů destruují, nikoho to příliš nevzrušovalo. Když ale přijde na snížení daní, oheň je na střeše,“ říká.
Zdaňování takzvané superhrubé mzdy v Česku po 13 letech zřejmě skončí. Poslanci při schvalování daňového balíčku přijali návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který toto zdaňování ruší. Místo toho se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou nad 140 tisíc korun měsíčně sazbou 23 procent. Zrušení ještě není definitivní. Zákon musí posoudit Senát a podepsat prezident.
