Berlínská zeď - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu Berlínská zeď, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Přes tři metry vysoké betonové bloky zakončené ostnatým drátem v délce 155 kilometrů rozdělovaly Berlín osmadvacet let. Od pádu Berlínské zdi, na níž zemřelo 138 lidí, uplynulo ve středu 9. listopadu třiatřicet let.
Královna Alžběta II. přivedla Británii do moderní doby a zemi během své vlády stmelovala, shodují se v kondolencích britští expremiéři. Na trůn usedla v roce 1952. „Měla jedinečnou schopnost činit nás šťastnými, a proto jsme ji milovali,“ uvedl předchůdce současné premiérky Boris Johnson. „Budeme za ni truchlit a bude nám chybět,“ řekl o královně bývalý premiér Tony Blair. Za Skotsko projevila upřímnou soustrast tamní premiérka Nicola Sturgeonová.
Už za měsíc by měl v hlavním městě Německa odstartovat největší revitalizační projekt od pádu Berlínské zdi. Vedení metropole se chystá během následujících dvou až tří dekád kompletně přebudovat areál bývalého letiště Tegel. Náklady by měly Berlín a soukromé investory vyjít na přibližně osm miliard eur, tedy asi 203 miliard korun. Agentura Bloomberg však varuje, že kolosální proměnu Tegelu mohou zkomplikovat zářijové volby do spolkového sněmu.
Propastné rozdíly v platech mezi východem a západem země přetrvávají v Německu i třicet let po pádu Berlínské zdi. Potvrzuje to mapa výdělků pro rok 2019, kterou začátkem týdne zveřejnila Spolková pracovní agentura (BA). Nejslabší regiony jsou v ní na východě země, v Sasku a Předním Pomořansku, nejsilnější v automobilovém srdci země kolem Wolfsburgu, kde sídlí koncern Volkswagen, a také v průmyslové aglomeraci Ingolstadt, kde se vyrábějí vozy značky Audi.
„Mám tam své rodiče, potřebovala bych je vidět,“ říká žena ve středním věku východoněmeckému pohraničníkovi, který se dívá nejistě, ale nakonec zvedá závoru a ženu pouští do západního Berlína. Jeden z nejdojemnějších a nejvýmluvnějších momentů z doby, kdy padla Berlínská zeď…
Sametová revoluce v Česku nebyla izolovaným procesem, ale spíše pozdní reakcí na proces demokratizace v ostatních zemích východního bloku. V osmdesátých letech se pod vlivem řady okolností politická a hospodářská situace v evropském komunistickém skanzenu stala neudržitelnou. Režimy nakonec v roce 1989 zkolabovaly v šesti zemích, každá si ale ke svobodě došla vlastní cestou.
Oslavy třiceti let pádu Berlínské zdi byly rámovány zvláštní potřebou mluvit o vnitřních zdech současnosti. „Nemáme třicet let po zhroucení symbolu rozdělení Evropy, ba celého světa, v sobě jiné, vnitřní bariéry, které nás znovu rozdělují?“ zněla nutkává, stokrát opakovaná otázka.
Čtrnáctý ročník festivalu německy mluvených filmů Das Filmfest začíná v Praze 16. října, snímky z Německa, Rakouska a Švýcarska budou promítat i kina v Brně, Plzni a Jihlavě. Letošní program kromě pocty Bruno Ganzovi nebo Karlu Mayovi zahrnuje také sekci Tenkrát na Východě připomínající 30. výročí pádu berlínské zdi. V jejím rámci festival promítne mj. titul Tichá revoluce o skupině východoněmeckých maturantů, kteří se v roce 1956 rozhodnou ve třídě držet minutu ticha za oběti maďarského povstání. Dojemné ...
Dvě desítky historických automobilů východoněmecké výroby se sjely na Malostranské náměstí v Praze. Jejich řidiči tak připomněli exodus občanů někdejší Německé demokratické republiky (NDR) před 30 lety, kteří se rozhodli zemi opustit přes západoněmeckou ambasádu v Praze a své vozy zanechali v ulicích Malé Strany. Do listopadového pádu Berlínské zdi emigrovalo přes západoněmeckou ambasádu v Praze na 15 tisíc lidí.
Německo letos slaví 30 let od pádu Berlínské zdi, a tak se média plní studiemi, co že se za ty tři desítky let změnilo a co je ještě třeba udělat. Výstupy moc pozitivní nejsou, východní část země si sice ekonomicky výrazně polepšila, ale dohnat své bohatší příbuzné na západě se jí nepodařilo.
