Berlínská zeď

Sametová revoluce v Česku nebyla izolovaným procesem, ale spíše pozdní reakcí na proces demokratizace v ostatních zemích východního bloku. V osmdesátých letech se pod vlivem řady okolností politická a hospodářská situace v evropském komunistickém skanzenu stala neudržitelnou. Režimy nakonec v roce 1989 zkolabovaly v šesti zemích, každá si ale ke svobodě došla vlastní cestou.

Oslavy třiceti let pádu Berlínské zdi byly rámovány zvláštní potřebou mluvit o vnitřních zdech současnosti. „Nemáme třicet let po zhroucení symbolu rozdělení Evropy, ba celého světa, v sobě jiné, vnitřní bariéry, které nás znovu rozdělují?“ zněla nutkává, stokrát opakovaná otázka.

Přes tři metry vysoké betonové bloky zakončené ostatým drátem v délce 155 kilometrů rozdělovaly Berlín osmadvacet let. Od pádu Berlínské zdi, na níž zemřelo 138 lidí, uplyne v sobotu 9. listopadu třicet let. 

... připomínající 30. výročí pádu berlínské zdi. V jejím rámci...

Dvě desítky historických automobilů východoněmecké výroby se sjely na Malostranské náměstí v Praze. Jejich řidiči tak připomněli exodus občanů někdejší Německé demokratické republiky (NDR) před 30 lety, kteří se rozhodli zemi opustit přes západoněmeckou ambasádu v Praze a své vozy zanechali v ulicích Malé Strany. Do listopadového pádu Berlínské zdi emigrovalo přes západoněmeckou ambasádu v Praze na 15 tisíc lidí.

Německo letos slaví 30 let od pádu Berlínské zdi, a tak se média plní studiemi, co že se za ty tři desítky let změnilo a co je ještě třeba udělat. Výstupy moc pozitivní nejsou, východní část země si sice ekonomicky výrazně polepšila, ale dohnat své bohatší příbuzné na západě se jí nepodařilo. 

Český spisovatel a dramatik Pavel Kohout patří ke generaci, která významně ovlivnila dění zejména ve druhé polovině 20. století. Jako dvacátník se podílel na komunistickém budování, stejně jako mnozí další však vystřízlivěl a stal se nejen klíčovou postavou pražského jara, ale také signatářem Charty 77. I dnes je autorsky činný a k aktuální politické situaci má očividně stále co říci – na konci ledna zveřejnily Lidové noviny a Respekt jeho otevřený dopis adresovaný prezidentu Miloši Zemanovi. Jak hodnotí ...

Tibetský premiér v exilu Lobsang Sangay navštívil minulý týden Českou republiku při příležitosti konání festivalu dokumentů s lidskoprávní tématikou Jeden svět. Lobsang Sangay vystudoval právo na indické univerzitě v Novém Dillí a poté díky Fulbrightově stipendiu pokračoval ve studiích na Harvardu. Od roku 2011 vykonává nejvyšší tibetskou politickou funkci „sikjong“. Jako zástupce tibetského lidu dlouhodobě prosazuje takzvanou politiku střední cesty, tedy snahu dosáhnout spolupráce mezi Tibetem a Čínou. Na...