brexit

Evropská unie je připravena vyjít Londýnu vstříc novým návrhem, jak vyřešit režim na irských hranicích po brexitu. Po jednání evropských ministrů to oznámil unijní vyjednavač Michel Barnier, podle něhož bude plán zahrnovat zjednodušení pohybu zboží mezi Severním Irskem a zbytkem Británie.

Německá automobilka BMW zavře hned po odchodu Británie z Evropské unie (EU) zhruba na měsíc svou britskou továrnu na výrobu vozů značky Mini. Chce se tak vyhnout možnému výpadku v dodávkách součástek. Takové riziko by mohlo nastat, pokud země odejde z EU bez dohody, řekl agentuře DPA mluvčí firmy Piers Scott. Výrazně utlumit výrobu se chystá také Jaguar Land Rover.

Dopady odchodu Velké Británie z Evropské unie na londýnskou City získávají jasnější kontury. Německý finanční gigant Deutsche Bank by totiž ze Spojeného království do Frankfurtu mohl stáhnout až tři čtvrtiny svých tamních aktiv. Jejich hodnota podle Financial Times dosahuje 600 miliard eur.

Britský parlament si bude moci vybrat vládní návrh dohody s Evropskou unií, nebo provést rozluku s evropským blokem neřízeně a zcela bez jakýchkoli ujednání. V rozhovoru s BBC to prohlásila premiérka Theresa Mayová, která ve své Konzervativní straně čelí odporu části politiků usilujících o takzvaný tvrdý brexit, tedy naprosté odstřižení od unijních struktur.

Hrubý domácí produkt Británie (HDP) by měl letos stoupnout o 1,1 procenta a v příštím roce o 1,3 procenta. Předpověděla to Britská obchodní komora (BCC). Zhoršila tak předchozí prognózu, která počítala se zvýšením o 1,3 procenta letos a o 1,4 procenta v příštím roce. Vývoj tak naznačuje, že britská ekonomika by do roku 2020 mohla zaznamenat druhou nejhorší dekádu.

Před deseti lety udeřila finanční krize. 15. září 2008 zkrachovala americká investiční banka Lehman Brothers. Byl to největší bankrot amerických dějin. I z tohoto důvodu jde nepochybně o milník. A to nejen čistě v ekonomické a finanční oblasti, jelikož krize má závažné sociální, politické a geopolitické důsledky.

Možnostmi propojení strojů a lidí se zabývá dlouhá desetiletí, až nyní je ale na dosah uskutečnění své odvážné vize: vzájemného propojení dvou mozků. K čemu to povede? Profesor kybernetiky na univerzitě v britském Readingu Kevin Warwick na rovinu přiznává, že s jistotou neví. Doufá však v otevření nových způsobů komunikace pomocí implantátů. Nadvlády strojů a umělé inteligence se ale už prý tolik nebojí, lidstvo s nimi podle něho spíše splyne.