budoucnost letecke dopravy - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu budoucnost letecke dopravy, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Největší českou školu pilotů F Air čeká velmi náročný rok. Zahraniční studenti kvůli pandemii sice nedorazili, ale brutální osekávání nákladů jako jinde v letectví se nekoná. „Až krize skončí, musíme být připraveni. Návrat k normálu byl v minulosti vždy velmi rychlý,“ říká ředitel a spolumajitel firmy Michal Markovič. Nedostatek frekventantů ve výcviku profesionálů zatím alespoň částečně vyvažují hobby letci, kterých v pandemii výrazně přibývá.
Nastartovat ekonomiku po covidu si vyžádá mohutné investice, které chce vláda směrovat nejen do dopravní infrastruktury. S úsporami se příliš nepočítá. „Pokud budu mít vliv na dopravu, necuknu z investic,“ říká ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček, jehož hlavní cíl je nyní sehnat politickou podporu pro jaderný tendr.
Společnost De Havilland Canada letos přeruší výrobu svého turbovrtulového dopravního letounu Dash 8-400. Není přitom jasné, kdy by mohla být produkce obnovena. Dopravci, kteří by měli zájem o vrtulové letouny, vhodné především na kratší tratě, tak nebudou mít na výběr. Na dlouhodobě se zužujícím trhu totiž zůstanou jen letouny ATR, které vyrábí skupina Airbus.
Díky svobodě pohybu mohl poznávat desítky zemí světa, psát cestopisy, přednášet. Tomu učinila pandemie přítrž. Byť lze s četnými omezeními dál cestovat, na svou příští pouť se cestovatel a spisovatel Ladislav Zibura vydá nejdříve příští rok v létě. „Česko je velmi bezpečná země, nesmíme ale zavírat oči před závažnými problémy. Čtvrt milionu dospělých lidí žije v dluhové pasti. To je strašlivé. Svobodná země je fajn, v exekuci si ji ale dvakrát neužijete,“ říká Zibura.
Rok 2020 definitivně změní definici ropného šoku. Svět už netrápí nedostatek černého zlata, ale jeho hrozící přebytek. Potíže zemí, které jsou na těžbě ropy závislé, mohou vést k novým geopolitickým otřesům. Těžaři si lámou hlavu, jak pustit na trh více suroviny, a přitom nedopustit, aby se opakovala cenová pohroma z letošního jara. Tehdy se ukázalo, že ropa může mít krátkodobě i zápornou hodnotu.
Mezinárodní společnost Eurostar, která zajišťuje vlakovou dopravu mezi Londýnem, Paříží, Amsterdamem a Bruselem, bojuje o přežití a bez pomoci může velmi brzy zbankrotovat. Tvrdí to šéf firmy Jacques Damas, jenž požádal o záchranu britské ministerstvo financí. Ve středu na to upozornil deník The Guardian. S existenčními problémy se kvůli koronakrizi potýkají prakticky všichni železniční dopravci ve Spojeném království.
Levné nákupy na čínských e-shopech v polovině příštího roku mají skončit. Začne platit zákon, podle něhož musejí zákazníci i za nejmenší balíčky z Číny platit DPH a odvádět clo. Opatření má narovnat konkurenční prostředí a podpořit domácí výrobce. Čínský obr Alibaba však našel způsob, jak svým zákazníkům ušetřit placení daní a celních poplatků: staví evropskou síť skladů a prodejen. Snaha o podporu evropských obchodníků se tak může minout účinkem.
Na letecký průmysl dopadla největší krize v historii. Některé aerolinky už pandemie zadusila, jiné volají po vládní finanční injekci. O práci v oboru přicházejí tisíce lidí. „Řešení krize spočívá v testování pasažérů,“ říká Rafael Schvartzman, viceprezident Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA), u jehož založení na sklonku druhé světové války byly po boku dalších 56 leteckých společností i České aerolinie.
Před příchodem covidu byl pilot velké letecké dopravní firmy, říkejme mu třeba Jan Rolka, maximálně vytížen. Jeho měsíční plat se pohyboval mezi 60 až 70 tisíci korun. Teď pracuje na deset procent a jeho příjem je 7700 korun. Jak zvládá náhlý propad financí?
Ať už si Američané zvolí na začátku listopadu do Bílého domu kohokoliv, jedno je jisté – příští prezident USA bude zastáncem dalšího pumpování bilionů „stimulačních“ dolarů do ekonomiky. V tom se Donald Trump a Joe Biden neliší. Trump se však profiloval jako zastánce nízkých daní, zatímco Biden by část finančních injekcí naopak kompenzoval jejich zvyšováním – zvláště pro nejbohatší Američany a korporace.
