částečný úvazek - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu částečný úvazek, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Všechny provozovny uzavřené kvůli epidemii nového koronaviru budou mít nárok na dotaci na každého pracovníka 400 korun za den. Schválila to dnes vláda, uvedl na twitteru ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Vláda tak rozšířila dříve schválený program COVID gastro určený pro stravovací zařízení s alokací 2,5 miliardy korun. Tato suma podle materiálů, které má ČTK k dispozici, zůstává. V případě jejího vyčerpání bude kabinet jednat o způsobu dalšího financování programu.
První státy včetně České republiky obdržely úvodní várky vakcín proti COVID-19 a začaly očkovat. Přestože může naočkování obyvatel trvat i několik let, už nyní zaměstnavatelé řeší, jak se k citlivému tématu postaví. Většina firem nebude vyžadovat očkování zaměstnanců povinně, zvýhodní ale ty své pracovníky, kteří se tímto způsobem vůči pandemii ochrání, vyplývá z hlasů z trhu. Firmy zároveň lobbují za to, aby se vměstnaly do „první linie“ těch, ke kterým se vakcíny dostanou hned zpočátku.
Živnostníci mohou ode dneška žádat o ošetřovné za listopad. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo příjem žádostí, otevřený bude do 21. ledna. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které musely kvůli uzavření škol a sociálních zařízení omezit podnikání kvůli péči o dítě do deseti let nebo handicapovaného člověka, mají za každý den nárok na 400 korun. Podporu mohou kombinovat s kompenzačním bonusem. Na program je vyčleněno 250 milionů korun.
Hned několik amerických technologických korporací opustilo v poslední době tradiční sídla v kalifornském Silicon Valley a přestěhovalo se do levnějšího státu Texas. K novému trendu se naposledy připojila společnost Oracle miliardáře Larryho Ellisona, jak upozornila agentura Bloomberg. Velké firmy mají k odchodu ze Silicon Valley hlavně ekonomické důvody. Sanfranciský záliv však podle expertů o své výsadní postavení v byznysu a technologiích jen tak nepřijde.
Více než půl roku od vyhlášení jarní plošné karantény v klíčových částech světového hospodářství už lze zaměřit pozornost i na jiná bezprecedentní ekonomická data, než je „pouhý“ rekordní propad HDP.
Pomoc podnikatelům v ekonomice sužované opatřeními proti pandemii by podle spolumajitelky rodinného holdingu NWT Martiny Vítkové nemusela být složitá. „Nám by stačily záruky za investiční úvěry. Bez nich banky na nic nepůjčí, protože všichni mají nejisté výhledy,“ říká byznysmenka ze skupiny rozkročené od pěstování rajčat ve sklenících přes výstavbu pasivních domů a prodej energií až po investice do start-upů.
Kurzarbeit zůstává v Německu, jakožto nástroj udržení pracovních míst, hlavní zbraní proti sociálním dopadům koronakrize. V květnu částečný úvazek doplňovaný doplatkem státu až do výše 67 procent platu využívalo sedm milionů lidí.
Nezaměstnanost v Česku zůstává nízká, to ale možná brzy přestane platit. Avšak ani zhoršená situace na trhu práce či nezvládnutí projektu chytré karantény nemusí uškodit dominantní vládní straně ANO, která v předvolební strategii chytře přišla s tématem rušení superhrubé mzdy. „Jde o útok na elektorát ODS, která už z ekonomického hlediska nemá vysokopříjmovým voličům moc co nabídnout,“ říká sociolog Daniel Prokop, člen Národní ekonomické rady vlády a zakladatel výzkumné společnosti PAQ Research.
Nejen autoprůmysl nebo cestovní ruch pociťují dopady koronakrize. V sektoru služeb zasáhly vedle řady profesí i daňové poradce a také velké advokátní kanceláře. Některé musely až o pětinu snížit mzdy a odměny svých zaměstnanců a spolupracovníků. Šetří i na pronájmech a marketingu.
Spravedlivější výpočet dovolené pro zaměstnance s různě dlouhými směnami nebo možnost pro rodiče malých dětí či seniory dělit se o jednu pracovní pozici. To jsou nejdůležitější změny, které od příštího roku přinese novela zákoníku práce. Mění také podmínky pro práci v EU kvůli rozmachu agenturního zaměstnávání.
