ceny bytů v irsku

V loňském roce byl podle Hypoteční banky celkový objem hypoték 224 miliard korun. V rekordním roce 2016 to bylo o dvě miliardy více.

Ceny bytů a domů v Česku rostly ve třetím čtvrtletí loňského roku podobně jako v předchozích měsících nejrychleji ze zemí Evropské unie. Meziročně se zvýšily o 12,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Více než desetiprocentním tempem rostly ceny také v Irsku, Portugalsku, Maďarsku a Nizozemsku, naopak v Itálii o 0,9 procenta klesly. V celé Evropské unii se ceny zvýšily v průměru o 4,6 procenta.

Trh s byty je ve varu, zdražuje i bydlení v panelácích, developeři nestíhají stavět. Obchodníci s realitami zažívají zlaté časy. Do popředí se však dere pochybnost, jestli stejně jako před deseti lety nehrozí nový krach. „Nejhůře na tom budou logicky ti, kteří nakoupili v době nejvyšších cen,“ říká sociolog bydlení Martin Lux z Akademie věd ČR.

Ceny starších bytů v Česku vzrostly od roku 2000 do konce března 2017 téměř trojnásobně. Míra inflace ve stejném období přitom byla 40 procent. Na tiskové konferenci Českého statistického úřadu (ČSÚ) to uvedl ředitel odboru statistiky cen Jiří Mrázek. 

Lidé v Česku loni potřebovali na koupi nového bytu o velikosti 70 metrů čtverečních 10,9 průměrného ročního platu. Mezi 16 porovnávanými evropskými zeměmi to bylo nejvíce. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Deloitte. V pětileté historii indexu je to poprvé, co Češi na nové bydlení dosáhli nejobtížněji. Nejdostupnější bydlení bylo v Nizozemsku (4,4 platu) a Německu (4,7 platu).

Ceny nových bytů v Česku loni dosáhly v průměru cca 52 tisíc korun na metr čtvereční. To je zhruba o tři čtvrtiny více než v Polsku a téměř dvakrát tolik než v Maďarsku. Za 200 tisíc eur (cca 5,4 milionů korun) si Češi koupí byt o velikosti 100 metrů čtverečních, což je o 80 metrů čtverečních méně než v Polsku a o 96 metrů čtverečních méně než v Maďarsku. Vyplývá to z nejnovější studie poradenské společnosti Deloitte.

Britský podnikatel s českými kořeny James Woolf podniká v tuzemsku už od začátku devadesátých let. Do titulků novin se v posledních letech dostal hlavně kvůli záměru zbourat budovu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice a místo ní postavit kancelářské centrum Květinový dům. Zjitřené emoce, které projekt vyvolal, podle něj nemají reálný základ.