cesko chudoba hranice - vše o tématu

Léto špatných zpráv zažívá letos Německo. Ekonomika pořád neroste, jak by si všichni představovali, a to se odráží i na popularitě extrémních částí politického spektra. Alternativa pro Německo (AfD), která začínala jako protiimigrační a protiislámská strana, je dnes hlavním ekonomickým kritikem vlády. A lidé jí stále více věří, přestože její hospodářský program mnoho reálného nenabízí.

Dopady ruské agrese na ukrajinskou ekonomiku mohou být dlouhodobé. Odborníci varují, že nemalá část uprchlíků se nemusí ani po válce vrátit, na což může země doplatit několika procenty hrubého domácího produktu. Ostatně už před invazí se Ukrajina potýkala s nízkou porodností, kterou mohou dále zhoršit útěky žen. Nedostatek pracovníků sužuje i Rusko. To chce dostat zpět lidi, kteří prchli před Putinovým režimem a mobilizací.

Roberta Metsola pochází z nejmenší země EU, Malty, ale je dnes jednou z nejvýš postavených žen na světě. Stojí v čele Evropského parlamentu, nepotrpí si na oficiality chová se kontaktně a velmi spontánně. Její, chvílemi až entuziastický osobní projev je přitom hodně odlišný od vystupování českých politiků. Magazín Reflex s ní hovořil o Ukrajině, problematice migrace, ženách v politice, potírání korupce v Europarlamentu i Green Dealu.

Vypadá to, že se sociální napětí v Evropě přelilo z Británie přes Francii do Německa. Zatímco v Británii se už před týdny stávkovalo a demonstrovalo kvůli vyšším platům, které vláda odmítala, ve Francii se měsíce demonstruje a stávkuje proti zvyšování věku odchodu do důchodu na 64 let. V Německu se zase stávkuje kvůli mzdám. Inflace je stále na úrovni osmi procent, klesají reálné mzdy a zaměstnanci ve státních a veřejných službách chtějí přidat více, než jim jejich zaměstnavatelé nabízejí.

Po roce vlády přichází podle ekonoma Filipa Pertolda velké uvědomění a z ministerstev financí i práce a sociálních věcí shodně zní, že příjmy do rozpočtu jsou nedostatečné a dlouhodobé řešení problému nezbytné, jakkoli bude nepříjemné. Šetřit není moc kde, a tak bude potřeba "brát." To by se mohlo citelně dotknout víc než milionu lidí, kteří pracují jako OSVČ. Do státní kasy totiž přispívají méně než zaměstnanci, kteří na ně doplácí. „Systém zdaňování příjmů OSVČ generuje nízké příjmy do důchodového ...

Prezidentské volby v Česku startují prvním kolem 13. a 14. ledna. Očekávají se těsné volební výsledky. Koho volit? S rozhodováním vám pomůže naše volební kalkulačka. Deník E15 dále připravil pro kandidáty na prezidenta řadu otázek zkoumající jejich preference, priority, postoje a to, jak by se chovali v úřadu. Na otázky odpovídali všichni potvrzení kandidáti s výjimkou Andreje Babiše. Josef Středula z prezidentské volby 2023 odstoupil a podpořil přitom Danuši Nerudovou.

Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně, ekonomka a vysokoškolská pedagožka Danuše Nerudová vstupuje do prezidentských voleb jako nezávislá kandidátka. Nerudová oznámila, že nasbírala 100 tisíc podpisů, z toho přes 82 tisíc jich odevzdala. Vysoké šance stát se první českou prezidentkou potvrzují i volební průzkumy. V minulosti se zabývala důchodovou reformou.

Marek Hilšer kandidaturu oznámil více než tři roky před volbami. Při svém prvním pokusu o Hrad v roce 2018 skončil na pátém místě s 8,83 procenty hlasů. Přesto že minule se sběrem padesáti tisíc podpisů neuspěl, pouští se do občanské kandidatury znovu. Rozsáhlou kampaň dle svých slov neplánuje, publicitu si získal kontroverzním prohlášením v CNN Prima News.