český přístav v hamburku - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu český přístav v hamburku, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Česko po sedmi letech spěje k dohodě, která bude znamenat překreslení pořádků narýsovaných po první světové válce. Ministerstvo dopravy připravuje směrnici pro výměnu území v hamburském přístavu, které si v roce 1929 pronajalo na 99 let. Pro tuzemský byznys to bude znamenat obnovení přístupu k moři.
Publikujeme reportáž, která původně vyšla na webu Sinopsis. Na Karlově univerzitě v tomto letním semestru otevřeli nový kurz o Nové hedvábné stezce, nejasném produktu čínské zahraniční politiky. Přednášející zde však nekriticky předávají studentům čínský pohled na věc. Reportáž z návštěv kurzu tak může sloužit jako zajímavý příklad, jak čínské peníze nebo jejich příslib mění akademické prostředí.
V devadesátých letech Miloslav Černý zprivatizoval během kuponové privatizace České přístavy s rozsáhlými pozemky. Z jejich prodeje nyní financuje výstavbu přístavů či železničních terminálů. Pozemky mu přinášejí nejen zisky, ale rovněž potíže s hlavním městem. „Praha nám stále zabírá pozemky, ale nevyrovnává se,“ říká miliardář Černý.
Ambiciózní projekt na rozšíření přístavu nazvaný Maasvlakte 2 je po 15 letech prakticky dokončen. Ploch areálu vzrostla o dva tisíce hektarů, tedy asi o 20 procent. Nyní chce správa přístavu zakročit proti emisím.
Česká republika by během tří až pěti let mohla vyměnit dvě svá přístavní území v Hamburku za jinou lokalitu. V Berlíně to řekl šéf Ředitelství vodních cest České republiky Lubomír Fojtů. Příprava nového přístavu na provoz podle něj bude vyžadovat stamilionové investice.
Plány Hamburku na prohloubení koryta Labe jsou zčásti protiprávní, rozhodl nejvyšší správní soud v Lipsku. Město, které chce koryto řeky prohloubit, aby do hamburského přístavu mohly větší nákladní lodě, tak musí záměr upravit. Proti plánům druhého nejlidnatějšího města v Německu se bránilo několik ekologických organizací. Jejich hlavním argumentům soud podle německých médií za pravdu nedal, našel ale drobnější pochybení.
Ještě před deseti lety bylo povídání s českými rejdaři plné nářků nad nesplavností českého Labe a neschopností státu vystavět potřebné zdymadlo u Děčína. Nyní se zásadní téma sice nevytratilo, říční byznys ale mezitím vybujel jinde. „Máme třeba smlouvy na přepravu do Rotterdamu, na Rýnu je splavnost celoroční,“ říká Lukáš Hradský, jehož společnost Evropská vodní doprava – Sped se plaví většinou po západoevropských řekách a kanálech.
Český přístav Peutehafen v Hamburku se letos po letech chátrání dočká větších investic. Stát zde chce investovat zhruba dvacet milionů, a to především do obnovy rozpadlého dalbového stání pro říční lodě. Vzniknou tři dalby (piloty), lávka, napojení na elektřinu a vodu a opravou projde i přístupová cesta. Ředitelství vodních cest si od toho slibuje zvýšení kapacity přístavu, jediné funkční stání bývá dnes často obsazeno.
Pravidelně třikrát týdně budou nyní nákladní vlaky převážet zboží mezi Ústím nad Labem a přístavem v belgických Antverpách. Expresní vlaky, které náklad mezi Belgií a Českem dopraví za 26 hodin, by se tak měly stát spolehlivým a rychlým alternativním způsobem dopravy zboží, které by jinak putovalo po silnici, či do jiného přístavu, například do německého Hamburku.
Stomilionové investice do českého přístavu v Hamburku se zastavily. Česko se nadále spoléhá na to, že se mu podaří území vyměnit za jiné, i poté, co se obyvatelé města rozhodli nekandidovat na pořadatelství olympijských her v roce 2024. Uvedl to Jan Bukovský, mluvčí Ředitelství vodních cest (ŘVC), které je za rozvoj jediného českého přístavu v zahraničí odpovědné.
