český státní dluh - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu český státní dluh, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Nejnovější várka informací, postřehů a zajímavostí ze světa investic.
Pokud chcete od 1. ledna 2024 změnit zdravotní pojišťovnu, máte čas do konce září 2023. Přihlášku k nové zdravotní pojišťovně je totiž nutné podat nejpozději tři měsíce dopředu. Na co si dát při změně zdravotní pojišťovny pozor?
Ministerstvo financí předložilo vládě návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Příjmy by podle návrhu měly být 1,921 bilionu korun, meziročně se sníží o 0,3 procenta. Výdaje by měly klesnout o 2,2 procenta na 2,173 bilionu korun. Vyplývá to z návrhu zveřejněného v legislativní knihovně vlády. Kabinet musí rozpočet projednat do konce září, může ještě jeho parametry změnit.
K vyrovnanému, nebo alespoň mírně schodkovému hospodaření bude mít Česko i v příštích letech daleko. Vedle stamiliard korun na důchody zatíží státní rozpočet další dvě objemná břemena. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se výrazně prodraží obsluha státního dluhu. Zároveň stoupnou výdaje na armádu na minimum požadované NATO ve výši dvou procent HDP. Celkem to jen příští rok bude téměř 150 miliard korun.
Strany vládní koalice se shodly na úpravách a doplnění konsolidačního balíčku. Pozměňovací návrh společně předloží na plenární schůzi Poslanecké sněmovny začátkem září. Objem konsolidace by měl podle Ministerstva financí i po změnách zůstat v zásadě stejný. Vláda upravila například výnos obcí z daně z nemovitosti nebo zaměstnanecké benefity. Noviny chce přesunout do nižší 12% sazby DPH. Ozdravný balíček má letos podle květnového prohlášení vlády do státního rozpočtu přinést úspory ve výši 94 miliard korun ...
Státní akvizice RWE Gaz Storage CZ vlastnící šest plynových zásobníků v Česku, kterou schválila vláda není dobrý nápad. Potvrzuje se tak stará pravda, že stát nemá dělat byznys, protože to neumí a doplatí na to daňový poplatník.
Ministerstvo financí vydalo v minulém týdnu zprávu o vývoji příjmů a výdajů spojených s českým průběžným systémem důchodového pojištění od letošního ledna do července. A není to hezké čtení.
Tři největší podnikatelské organizace – Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora a Konfederace zaměstnavatelských svazů – varují před prohlubujícím se zaostáváním Česka za vyspělými ekonomikami. V obsáhlé analýze určené vládnímu výboru pro strategické investice označují firmy napříč odvětvími za jeden z hlavních nedostatků rostoucí mandatorní neboli povinné výdaje, především na platy státních zaměstnanců či na důchody, které podvazují nutnou modernizaci energetiky, dostavbu dálnic nebo budování ...
Univerzální nadšení investorů z českých státních dluhopisů během srpna ustalo. S tím i ochota burziánů akceptovat relativně směšný úrok na bondech tuzemské vlády oproti srovnatelným zemím středoevropského regionu. Podle ekonomů jde o důsledek klesající popularity někdejších investorských bezpečných přístavů, ovšem také odraz politiky České národní banky. Ta v srpnu formálně ukončila éru „obrany“ koruny, Česko se tak pro zahraniční investory stalo kvůli nejistému vývoji tuzemské měny mírně rizikovější ...
Schodek státního rozpočtu ke konci července mírně klesl na 214,1 miliardy korun z červnových 215,4 miliardy korun, oznámilo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za prvních sedm měsíců roku je přesto druhý nejhorší od vzniku samostatného Česka. Loni byl deficit ke konci července 192,7 miliardy korun.