cestování do zahraničí - vše o tématu

Covidové časy přejí burzovním spekulacím. Zejména mladí se v Německu podílejí na boomu investic do akcií. Studie Německého akciového institutu (DAI), který zastupuje 85 procent společností na burze, ukazuje, že za koronakrize v roce 2020 bylo na burze 12,5 milionu Němců, zhruba každý sedmý. „Je to 17,5 procenta obyvatel starších čtrnácti let,“ píše se ve studii DAI s tím, že je to nejvyšší počet za posledních dvacet let.

Evropskou unii rozděluje spor o zavedení očkovacích pasů neboli jednotných dokladů, které by umožnily lidem očkovaným proti COVID-19 opět volně cestovat. Řecko a několik dalších jižních zemí, jejichž ekonomika je převážně založena na cestovním ruchu, chtějí zavedení koronapasů co nejdříve. Naopak některé bohatší státy unie jako Německo a Francie a bývalý člen Británie jsou zatím proti. Konflikt by se měl řešit na nadcházejícím summitu EU, který začíná ve čtvrtek.

Letiště Václava Havla loni odbavilo necelých 3,7 milionu cestujících, nejméně za 25 let. Meziroční 79procentní propad způsobený koronakrizí se výrazně promítl i do neleteckého obchodu. „Podle předběžných výsledků odhadujeme za uplynulý rok pokles výnosů v této oblasti přibližně o 55 procent v porovnání s rokem 2019,“ uvádí bez konkrétní částky mluvčí Letiště Praha Kateřina Pavlíková.

Po Německu značně zpřísnilo režim na hranicích i Polsko a Slovensko. Čechy  čeká v Polsku bez testu či dvojího oočkování od soboty 27. února karanténa. Povinná izolace pro lidi, kteří přicestují ze zahraničí, platí i na Slovensku. Opatření se vztahuje také na Slováky při návratu do vlasti. Výjimku mají například řidiči a posádky v nákladní a osobní dopravě či pendleři. V cestovní mapě si ale mírně polepšily Baleárské a Azorské ostrovy. Češi tak mohou při návratu do vlasti ukončit povinnou karanténu dříve ...

Ministr zahraničí Tomáš Petříček věří, že se Česko i svět letos začnou vracet k životu jako před pandemií koronaviru. Za prvořadý považuje restart tuzemské ekonomiky a hledání obchodních příležitostí v Asii a v Severní Americe. „Jakkoli je dobře, že jsme provázáni s evropskými trhy, chceme diverzifikovat spolupráci se státy, kde máme velký potenciál do budoucna, a to nejen v obchodu, ale i ve vědě,“ říká.

V dalším díle našeho seriálu o budování start-upu se podíváme na téma expanze do zahraničí. Jak na to? A jaké jsou zajímavé destinace a příklady českých start-upů, které už do světa vyrazily?

Zahraniční podnikatelé loni koupili 2556 českých firem, což je o čtvrtinu méně než v roce 2019 a nejméně za posledních sedm let. České firmy nejčastěji získali Ukrajinci, Slováci a s výraznějším odstupem Maďaři, Rusové, Rumuni a Poláci. Vyplývá to z analýzy společnosti Bisnode A Dun & Bradstreet Company.