čez plyn - vše o tématu

Sázka na třebíčského výrobce kogeneračních jednotek Tedom se byznysmenovi Igoru Faitovi zatím vyplácí. I přes pandemii koronaviru loni firma vygenerovala provozní zisk 375 milionů korun. Tedom vyrábějící plynové miniteplárny od loňského léta plně ovládá Faitův fond Jet 2, když ve firmě koupil zbývající 45procentní podíl od kyperské firmy Moufleco holdings limited.

Společnost Électri­cité de France (EDF) se před desítkami let stala tím, co Francouzi hrdě nazývají národním šampionem. Po ropných šocích v sedmdesátých letech vybudovala 58 atomových reaktorů a Francie převzala v jaderné energetice roli světového lídra. V dnešní době se dosavadní model dominantní energetické společnosti ukazuje jako neudržitelný. Francouzská energetika čelí jednomu problému za druhým a vláda chce firmu EDF restrukturalizovat do tří různých podniků, ale pod střechou jednotného holdingu.

Nastartovat ekonomiku po covidu si vyžádá mohutné investice, které chce vláda směrovat nejen do dopravní infrastruktury. S úsporami se příliš nepočítá. „Pokud budu mít vliv na dopravu, necuknu z investic,“ říká ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček, jehož hlavní cíl je nyní sehnat politickou podporu pro jaderný tendr.

Pokud vláda stihne včas schválit potřebnou legislativu, stane se rok 2021 zlomem, po kterém uhelné energetické zdroje začnou přepouštět své postavení modernějším technologiím. Shodli se na tom největší energetičtí hráči, které v anketě oslovil deník E15. 

Dominance ruského plynu na evropském trhu dávno skončila. Musí se utkávat s konkurencí, což jej činí levnějším. A také bezpečnějším.

Výroba elektřiny a tepla z uhlí může v Česku kvůli situaci na trhu skončit ještě před rokem 2038, který doporučila Uhelná komise. Představa, že uhlí lze opustit z roku na rok, je ale divoká a vzdálená realitě, řekl Pavel Farkač, analytik energetické skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Přeměna české energetiky podle něj bude stát stovky miliard korun. Za chybu označil, že Česko stále nemá jasno, čím uhelné zdroje nahradí.

Elektřina a plyn lidem příští rok nezdraží, část domácností za ně uspoří. Regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti příští rok klesne v průměru o 1,7 procenta a u plynu o 1,6 procenta. Vyplývá to z oznámení Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který část výsledné ceny energií stanovuje. Podobný vývoj cen očekávají také analytici, podle kterých mohou někteří lidé celkově za energie ušetřit stovky až nižší tisíce korun ročně. Záleží na konkrétní smlouvě, distribučním území a také k čemu všemu danou ...