chemické objevy - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu chemické objevy, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Výzkumníci z britských laboratoří společnosti DeepMind jsou schopni přesně předvídat, jakým způsobem a do jakých trojrozměrných struktur se budou skládat proteiny – základní stavební kameny živých organismů. Za pomoci umělé inteligence tak našli odpověď na téměř pět dekád starou otázku. Výsledný tvar či „zamotání“ řetězců aminokyselin totiž určuje, jaké unikátní vlastnoti budou proteiny mít. Jde o potenciální průlom při hledání nových léčiv.
Netradiční, a hlavně velmi levný způsob výroby nejběžněji používaného dezinfekčního přípravku či bělidla – peroxidu vodíku – objevili chemici na kalifornské Stanfordově univerzitě. Vodu podle jejich zjištění publikovaného v časopise PNAS stačí jednoduše rozstříštit na mikroskopické kapičky a nechat „pracovat“ molekulární fyziku.
O grafenu jako materiálu budoucnosti hovoří vědci od jeho objevu v roce 2004. V posledních letech se navíc roztrhl pytel s možnými aplikacemi od barvení vlasů přes filtrování vody až po superpevné struktury. Výroba dvourozměrné uhlíkové mřížky nicméně nebyla optimální pro masovější použití, což brzdilo nejen další výzkum, ale také aplikaci již dosažených zjištění. Až doteď.
Chemici z amerického Department of Energy's Joint BioEnergy Institute ( JBEI) učinili objev, jehož uplatnění slibuje mnohem ekologičtější výrobu modrého textilního barviva. Původně ale hledali nové způsoby výroby jiných organických sloučenin.
Vědci poprvé přesvědčivě dokázali, že lidská činnost má pozitivní vliv na stav tzv. ozónové díry. Plyne to z výsledků studie provedené Goddard Space Flight Center (GSFC).
Archeologický nález v Gruzii posunuje první hmatatelný důkaz cílené výroby vína o dalších tisíc let do historie.
V roce 2014 dostal Nobelovu cenu za přelomový objev, který desetinásobně zlepšil rozlišovací schopnost světelných mikroskopů. Díky němu mohou vědci pozorovat jednotlivé molekuly v buňkách. O pokroku v mikroskopii vypráví nadšeně, jako by to byla detektivka: „Představte si to jako někoho, kdo se z Měsíce snaží dalekohledem zjistit, co se děje na Zemi. Dřív by viděl jen celá města. Dnes je schopen pozorovat jednotlivé lidi na ulicích. Může vidět, že se třeba v ulicích bojuje a lidé se zabíjejí. Což v buňce ...
Vědci mají důvody se domnívat, že na Marsu před 3,7 miliardami let existovalo obrovské moře plné horkých pramenů, jejichž voda obsahovala spoustu různých minerálů. Tato hydrotermální aktivita mohla být velice podobná tomu, co se ve stejnou dobu odehrávalo na Zemi – a co podle některých odstartovalo tzv. prebiotickou evoluci.
Každý má někdy pocit, že nové vynálezy, strategie či móda jsou trvalé. Nebo alespoň dlouhodobé. Jenže náhle se zjeví nová technologie, nový trend a ten starý čeká smrt. A firmu, která se nepřizpůsobí − třeba proto, že do staré technologie investovala příliš mnoho peněz − ztráta.
Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala trojice Američanů Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young. Oceněni byli za výzkum v oblasti chronobiologie, která se zabývá biologickými rytmy živých organismů.
