chemické objevy - vše o tématu

V roce 2014 dostal Nobelovu cenu za přelomový objev, který desetinásobně zlepšil rozlišovací schopnost světelných mikroskopů. Díky němu mohou vědci pozorovat jednotlivé molekuly v buňkách. O pokroku v mikroskopii vypráví nadšeně, jako by to byla detektivka: „Představte si to jako někoho, kdo se z Měsíce snaží dalekohledem zjistit, co se děje na Zemi. Dřív by viděl jen celá města. Dnes je schopen pozorovat jednotlivé lidi na ulicích. Může vidět, že se třeba v ulicích bojuje a lidé se zabíjejí. Což v buňce ...

Vědci mají důvody se domnívat, že na Marsu před 3,7 miliardami let existovalo obrovské moře plné horkých pramenů, jejichž voda obsahovala spoustu různých minerálů. Tato hydrotermální aktivita mohla být velice podobná tomu, co se ve stejnou dobu odehrávalo na Zemi – a co podle některých odstartovalo tzv. prebiotickou evoluci.

Každý má někdy pocit, že nové vynálezy, strategie či móda jsou trvalé. Nebo alespoň dlouhodobé. Jenže náhle se zjeví nová technologie, nový trend a ten starý čeká smrt. A firmu, která se nepřizpůsobí − třeba proto, že do staré technologie investovala příliš mnoho peněz − ztráta.

Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala trojice Američanů Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young. Oceněni byli za výzkum v oblasti chronobiologie, která se zabývá biologickými rytmy živých organismů. 

Skupině vědců spojených s Observatoří Pierra Augera v Argentině, s nimiž spolupracují i čeští badatelé, se podařilo najít odpověď na otázku o původu kosmického záření. Nad tímto problémem si odborníci lámali hlavu od 60. let 20. století, kdy byla potvrzena existence částic kosmického záření. Díky výpočtům a experimentům na observatoři se ukázalo, že částice mají původ mimo naši galaxii. Objev popisuje článek, který v pátek vyjde v prestižním vědeckém časopise Science. Informovala o tom Akademie věd České ...

Enceladus je jedním z největších měsíců Saturnu. Měření sondy Cassini ukazují, že pod povrchem může být oceán kapalné vody. V oceánu mohou být podmínky vhodné k životu.  

Francouz Jean-Pierre Sauvage, Brit Fraser Stoddart a Nizozemec Bernard Feringa si při své práci pravidelně „hráli“ se skládačkami. Jejich hračky však byly pro běžné oko neviditelné, byly to molekuly. Královská švédská akademie věd jim nyní udělila Nobelovu cenu za design a výrobu miniaturních strojů o velikosti molekul.

Chladný svět určený pravděpodobností. Chladný svět, kde o celém vašem životě rozhoduje sekvence písmen ve vaší DNA, která s vypočtenou přesností určuje talent, zábavu, sny i smrt. Svět, ve kterém je nevýhodou, pokud jste přímým produktem vášnivé lásky svých rodičů, protože ty nejlepší z nás namixovali genetici ve zkumavce. Svět, ve kterém místo občanky i testu studijních předpokladů nosíte svou krev.