chmelnice v cesku

Česká republika jako třetí ...

Mysleme jen na to, že chmel je naše zlato, zpívá se v klasickém muzikálu Starci na chmelu. V čele se žateckým poloraným červeňákem patří chmel k tradičním českým exportním artiklům. Vždyť první zmínky o něm pocházejí z osmého století a již začátkem druhého tisíciletí se po Labi vyvážel do sousedních zemí.

Tuzemským pěstitelům „zeleného zlata“ neboli chmele se otevírají další možnosti. Boom minipivovarů totiž neprožívá v posledních letech jen Česká republika, ale také Severní Amerika. Výsledkem je výrazně zvýšený zájem o český chmel, kterému ale tuzemští pěstitelé nemohou kvůli neúrodě v posledních letech vyhovět.

Díky vyšší poptávce po českém chmelu a slabé loňské sklizni v Evropě mohou Češi zakládat nové chmelnice a obnovovat staré. V tom jim pomáhá i stát.

Čeští pěstitelé loni vyvezli 3668 tun chmele. Meziročně je to poklesl o deset procent. Výpadek v tržbách pěstitelů, které způsobilo hlavně sucho, činil přes 250 milionů korun. Téměř tři čtvrtiny celkového exportu směřovaly mimo země Evropské unie. Nejvíce zákazníků mají pěstitelé dlouhodobě v Japonsku. Výsledky exportu dnes poskytl tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík.

Spuštění fondu těžko pojistitelných rizik pro zemědělce se na začátku nového roku, jak bylo plánováno, nezvládne. V roce 2016 by se ale spustit měl, řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). O spuštění fondu se v Česku mluví již několik let. "Není úplně klíčové v jakém měsíci to bude, ale aby to bylo," uvedl ministr. Podle jeho mluvčího Hynka Jordána bude záležet na tom, kdy se záměrem bude souhlasit Evropská komise.

Produkce chmelu letos kvůli suchu klesne meziročně o 35 procent. Podle předběžných výsledků pěstitelé sklidí 4100 tun. Loni měli úrodu 6202 tun. Agrární komora ČR jedná s ministerstvem zemědělství o možnostech náhrad ztrát. Pěstitelé očekávají propad tržeb ve výši 300 až 350 milionů korun, řekl předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda.

Největší sucho od roku 2003 se výrazně podepíše na úrodě některých druhů plodin. Největší škody a pokles letošní produkce v řádech desítek procent hlásí pěstitelé zeleniny, chmelu, hroznů či brambor, a to ve stamilionech korun. Obilí bude sice sklizeno jen o čtyři procenta méně než loni, problémy ale mohou nastat se snahou zasít nové obilí do vyprahlé půdy, což by se na úrodě projevilo příští rok. Teplé počasí hýbe i trhem s elektřinou.