chorvatsko schengen - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu chorvatsko schengen, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Léto vybízí k relaxaci, cestování a poznávání. A je normální, že člověk touží po tom, co nemá přímo k dispozici. Takovým příkladem je moře, ke kterému lze dojet pohodlně i autem. Přinášíme přehled nejpopulárnějších destinací a informace, jakou nejkratší trasu k pláži zvolit nebo na kolik cesta autem vyjde.
Chorvatsko dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější dovolenkové destinace. Každoročně se tam vypraví statisíce Čechů, které láká nejen dobrá dostupnost – cesta z Prahy do severochorvatské Rijeky trvá něco přes osm hodin – ale také rozmanitost země. Díky množství zajímavých ostrovů a regionů si tam přijdou na své milovníci přírody, památek i moře. Od roku 2023 by měla být navíc cesta ještě jednodušší. Země je součástí Schengenského prostoru a platí v ní eura.
Chorvatsko vstoupí do schengenského prostoru od 1. ledna 2023, rozhodli ministři vnitra zemí Evropské unie. Češi tak budou moci jezdit do Chorvatska bez hraničních kontrol. „Chorvatsko získalo jednomyslnou podporu Rady pro vnitřní věci a spravedlnost, 1. ledna 2023 se stáváme členem schengenu!“ reagoval na twitteru chorvatský premiér Andrej Plenković.
Cesta na dovolenou v Chorvatsku zřejmě bude od příštího roku výrazně příjemnější. Nejen že se v této přímořské zemi bude oficiálně platit eurem, ale od ledna 2023 se může stát také nejnovějším členem Schengenu neboli prostoru volného pohybu zboží a osob. To by byla nepochybně skvělá zpráva pro chorvatskou ekonomiku, která je z jedné pětiny závislá na příjmech z cestovního ruchu. Některé státy se však zároveň obávají, zda tento krok nemůže ohrozit unijní jednotu.
Obecná definice říká, že Evropská unie (EU) je ekonomické a politické sdružení států, jehož cílem je zlepšení spolupráce v Evropě. Česká republika je jejím členem od roku 2004 a už letos v červenci převezme pomyslnou štafetu v podobě předsednictví Rady Evropské unie. V současné době má Unie 27 členů, další státy potom čekají na možné schválení svého členství. O vstup do EU usiluje také Ukrajina, která aktuálně bojuje proti ruské agresi. Status kandidátské země ale zatím nezískala.
Chorvatsko podle Evropské komise splnilo všechny požadavky pro vstup do schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Oznámil to eurokomisař pro migraci a vnitro Dmitris Avramopulos, podle něhož musí Záhřeb ještě dál pracovat na zajištění bezpečnosti své vnější hranice. Chorvatskou příslušnost k schengenské zóně musí jednomyslně schválit členské státy, z nichž některé dávají najevo obavy z možného přílivu migrantů přes chorvatskou hranici.
Volný pohyb bez hraničních kontrol, taková myšlenka provázela před více než 30 lety zástupce pěti zakládajících států schengenské úmluvy. ČR se spolu s dalšími „novými“ členskými zeměmi EU připojila přesně před 10 lety v roce 2007. Na otevřených hranicích profitujeme, za dalších 10 let však už schengenský prostor, tak jak ho známe, nemusí existovat.
Země Evropské unie dnes schválily zavedení bezvízového styku pro Ukrajinu. Její občané tak budou moci bez víz cestovat mimo jiné do schengenského prostoru volného pohybu bez hraničních kontrol, tedy i do České republiky. Uvolnění cestovního režimu začne platit pravděpodobně v druhé polovině června.
Obnovení účinných hraničních kontrol na schengenské hranici není snadné rozhodnutí, jiná možnost ale není. Po schůzce s rakouským kancléřem Wernerem Faymannem to řekl předseda Evropské rady Donald Tusk. Zdůraznil přitom, že je třeba se vrátit k normálnímu fungování schengenského systému volného pohybu osob. Na následné schůzce se slovinským premiérem Mirem Cerarem se oba lídři shodli na potřebě jednotného evropského řešení migrační krize.
Turecko podle všeho nemíní plnit část nedávné dohody mezi Evropskou unií, NATO a Ankarou, podle které by měli být uprchlíci zachránění loděmi Severoatlantické aliance vraceni na turecké území. Tvrdí to řecké zdroje, které ohlásily výrazný nárůst uprchlíků a označily to za další druh nátlaku Turecka na EU. Řecko je tak pod dalším tlakem poté, co po Rakousku i Makedonie začala o víkendu brzdit proud běženců využívajících takzvané balkánské trasy pro cestu do severozápadní Evropy.
