co je superhrubá mzda - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu co je superhrubá mzda, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Za deset let v Brně postavili globální firmu se stamilionovými obraty. Loni jim ale covid ze dne na den vypnul trh. „Ročně jsme byli schopni udělat na veletrzích čtyři stovky expozic, náš byznys je strašně rychlý,“ říká Petr Krejčí, spolumajitel společnosti Exponex. „Teď jsme firmu rozdělili do několika jednotek a každá se snaží si na sebe vydělat. Přizpůsobujeme se situaci, hledáme nový odbyt, ale není to cíl a směřování firmy. Je to jen snaha o přežití,“ dodává druhý společník Aleš Pohl.
Málokdy se stává, že se ke konci roku objeví zákon, který by byl sledovanější než návrh státního rozpočtu. Letos se ovšem zraky veřejnosti více upínají k daňovému balíčku, který ruší superhrubou mzdu a má od ledna zvýšit čistou mzdu milionům zaměstnanců. Klíčové daňové změny projednají dnes senátoři. Očekává se, že stědrou normu, která do horní komory přišla ze sněmovny, částečně upraví. Senát se zejména zaměří na kompenzace obcím a krajům, které by jinak přišly o desítky miliard korun.
Prodloužit nejistotu lidí a firem v řádu několika týdnů může prezident Miloš Zeman svým rozhodnutím vetovat daňový balíček. Nejsledovanější je nahrazení superhrubé mzdy dvěma sazbami daně z příjmů ve výši 15 a 23 procent spojené se zvýšením slevy na poplatníka. Návrhy jsou nyní v Senátu, který je příští čtvrtek zřejmě upraví. Pak o nich bude znovu jednat Poslanecká sněmovna a následně zamíří na Hrad. K přehlasování veta je potřeba 101 poslanců, které zastánci vyšších výplat pro zaměstnance - ANO, ODS a ...
Velká daňová reforma spojená se zrušením superhrubé mzdy opět otevřela problematiku rozpočtového určení daní – tedy způsobu, jakým se rozdělují vybrané peníze mezi státem, kraji a obcemi. Samosprávy v reformě spatřují cestu ke kompenzaci miliardových ztrát, které vzniknou z navrhovaného snížení daně z příjmů zaměstnanců a zvýšení slevy na poplatníka. Na konkrétním provedení se ale shodnout nedokážou.
Praha má po ministerstvu práce a sociálních věcí a rezortu školství třetí největší rozpočet v republice. Propady v příjmech, ať už vinou klesající ekonomiky či daňových změn, tak v hlavním městě představují mnoho miliard korun. Město proto zvažuje pětimiliardový úvěr. „Praha si historicky půjčila na obnovu města po povodních v roce 2002. Dá se říci, že postupujeme na základě této praxe,“ říká náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha sobě), který je pražským „ministrem financí”.
Samosprávy přijdou v příštím roce v důsledku koronavirové pandemie o desítky miliard korun. Výpadek má ještě umocnit navrhované zrušení superhrubé mzdy doprovázené faktickým snížením daně z práce a zvýšením slevy na poplatníka. Kvůli daňovým změnám, které minulý týden schválili poslanci a které nyní čekají na projednání v Senátu, by měly obce přijít o 31 miliard korun a kraje o 12 miliard korun. Hejtmané a starostové požadují po státu kompenzace.
Ministryně financí kabinetu, který se v dolní parlamentní komoře opírá o pohodlnou většinu, prosí horní komoru ovládanou opozicí, aby provedla změny v daňovém balíčku, jehož základem je návrh, který podal její vládní a svým způsobem i stranický šéf.
Poslanci schválili největší daňové změny za více než deset let. Se zrušením superhrubé mzdy a snížením daně z příjmů spolu se zvýšením daňové slevy na poplatníka má zůstat lidem v kapsách ročně až 130 miliard korun, které by jinak odvedli státu. To však podle ekonomky Danuše Nerudové povede k dalšímu zadlužování země, na které doplatí všichni. „Je potřeba si uvědomit, že vyšší dluh jde zaplatit jen vyššími daněmi,“ říká rektorka Mendelovy univerzity v Brně.
Pro každého něco. Zhruba tak by se dala shrnout podoba daňového balíčku, jak jej v noci na pátek schválila Poslanecká sněmovna. Zaměstnancům se sníží daně, a to dvojnásobným způsobem. Zároveň se ale rozkolísají veřejné rozpočty a malé rány utržila i koaliční soudržnost jak mezi vládními, tak opozičními stranami.
Sněmovnou schválená verze daňového balíčku se sazbou 15 procent u daně z příjmu znamená rozvrat veřejných financí. Republika se enormně zadluží, dlouhodobě budou v ohrožení zdravotní i sociální systém, myslí si vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. Balíček ve Sněmovně prosadilo vládní ANO spolu s opozičními ODS a SPD. Část straníků volá po odchodu z vlády, Hamáček to odmítá.
