co tvoří hrubou mzdu - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu co tvoří hrubou mzdu, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Rok 2021 bude pro Česko rokem změn, sčítání dopadů pandemie i voleb do Poslanecké sněmovny. Kampaň ovlivní i postoje jednotlivých stran k daňovému balíčku, který prosadilo vládní ANO s opoziční ODS. „Už nyní je součástí předvolební politické manipulace. Vláda úplně změnila pohled na veřejné finance a tváří se, že je vlastně ani nebude potřebovat. Jsem ale zvědav, odkud chce peníze brát,“ říká šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Mezi pár českých ministrů financí, o nichž se budou učit studenti ekonomie, se zcela jistě zařadí Alena Schillerová (ANO). Není přitom tak respektovaným odborníkem na sestavování státního rozpočtu, jako byl Eduard Janota (nestraník), a nepyšní se prestižní cenou časopisu GlobalMarkets jako Miroslav Kalousek (TOP 09) s Andrejem Babišem (ANO). O Schillerové se nebude přednášet ani proto, že přede dvěma lety dokázala hospodařit mírně přebytkově, jak se od vzniku České republiky povedlo jen jednou Babišovi a v...
Pomalu se hroutící český důchodový systém má zachránit zbrusu nová reforma. Její legislativní podobu v paragrafovém znění v současnosti dokončila důchodová komise a ještě v pátek ji ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) odešle do mezirezortního připomínkového řízení. Má to však jeden háček – koaliční ANO o reformě nechce ani slyšet. Návrh reformy navíc podle analytiků neřeší to hlavní, tedy dlouhodobou finanční udržitelnost systému.
Praha má po ministerstvu práce a sociálních věcí a rezortu školství třetí největší rozpočet v republice. Propady v příjmech, ať už vinou klesající ekonomiky či daňových změn, tak v hlavním městě představují mnoho miliard korun. Město proto zvažuje pětimiliardový úvěr. „Praha si historicky půjčila na obnovu města po povodních v roce 2002. Dá se říci, že postupujeme na základě této praxe,“ říká náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha sobě), který je pražským „ministrem financí”.
Série železničních nehod se smrtelnými následky dostala pod silný tlak Správu železnic. Ta se upíná k dlouho požadovanému bezpečnostnímu systému ETCS, jeho zavedení se ale roky potáhne a vyjde na téměř sto miliard korun. Do té doby nelze čekat zvýšení bezpečnosti vlakové dopravy. „Vybízeli mě, abychom změnili předpisy v provozu. To nemůžeme dovolit, vypukla by anarchie. Lidé jsou na něco navyklí. Nemůžeme ze dne na den dělat něco úplně jinak,“ říká generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Oděvy a obuv se v době koronavirové krize dostaly na vedlejší kolej. Na pořízení nových věcí na sebe myslel při zahájení karantény málokdo. Útraty za oblečení poklesly v porovnání s loňským rokem v druhé půlce března až o osmdesát procent.
Lidem, kteří ztratí práci kvůli současným zákazům a omezením, musí stát vyplácet výrazně vyšší podporu v nezaměstnanosti. To, za kolik peněz má přežít český nezaměstnaný, je vážné, tvrdí šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Například v Dánsku se podpora rovná dosavadní mzdě. Pokud se do března někdo uklidňoval, že nezaměstnaní jsou pouze ti, kteří nechtějí pracovat, v současnosti to rozhodně není pravda,“ říká.
S investicemi do ekologicky šetrnějších technologií a politik majících za cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 Petr Zahradník problém nemá. Bojí se ale toho, aby přílišný tlak bez ohledu na potřeby národních států tuto myšlenku neodsoudil k nezdaru. "Důležité bude správné časové rozložení i míra," soudí ekonom a muž, který v rámci evropského hospodářského výboru spolurozhodoval o doporučení nové investiční politiky Evropské unie. Tu ve středu za Evropskou komisi na plénu Evropského parlamentu ...
Tomáš Jiskra pracoval u známého britského kuchaře Gordona Ramsaye a má za sebou zkušenost i z předních českých restaurací. Stejný přístup, tedy příprava jídla z čerstvých a kvalitních surovin, propaguje i v bistru Beers & Cheers, kde se servíruje fastfoodová klasika.
Výdělky ve veřejné správě se v posledních letech zvyšují rychleji než v soukromém sektoru. Rozdíl mezi průměrným platem a mzdou se tak prohlubuje. Zatímco loni si pracovník ve státních a veřejných službách polepšil o 10,8 procenta a měl průměrně 35 400 korun hrubého měsíčně, ve firmách dostával v průměru o 2100 korun méně a mzda se mu zvedla o 7,7 procenta. Vyplývá to z výročních publikací Informačního systému o průměrném výdělku, který spravuje ministerstvo práce. Průměrný plat předstihl průměrnou mzdu v ...
