daňové náklady osvč - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu daňové náklady osvč, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Pouze 70 tisíc podnikatelů se loni přihlásilo k paušální dani. Je to o polovinu méně, než byl původní odhad Ministerstva financí. A to ministryně Alena Schillerová dokonce v médiích vyjádřila odhad, že by na ni mohlo dosáhnout až 408 tisíc z celkového 1,06 milionu OSVČ. Potvrdila se naopak pochybnost odborníků i samotných podnikatelů, že jde o plácnutí do vody, jehož reálný význam bude minimální. Důvodů, proč byl o paušální daň tak malý zájem, existuje hned několik.
Dobrovolné penzijní připojištění (PP), od roku 2013 nahrazené doplňkovým penzijním spořením (DPS), má podle odborníků nejednu výhodu. Je to podpora státu ve výši až 230 korun měsíčně v závislosti na výši úložky a dále možnost odečíst si vklady přesahující dvanáct tisíc od základu daně v ročním zúčtování daní či daňovém přiznání u OSVČ.
OSVČ s ročním příjmem do milionu korun se mohou přihlásit k platbě tzv. paušální daně, a tím si výrazně snížit daňovou administrativu, respektive daňově ušetřit. K případné účasti na paušální dani je potřeba se přihlásit do 11. ledna 2021.
Nezaměstnanost v Česku zůstává nízká, to ale možná brzy přestane platit. Avšak ani zhoršená situace na trhu práce či nezvládnutí projektu chytré karantény nemusí uškodit dominantní vládní straně ANO, která v předvolební strategii chytře přišla s tématem rušení superhrubé mzdy. „Jde o útok na elektorát ODS, která už z ekonomického hlediska nemá vysokopříjmovým voličům moc co nabídnout,“ říká sociolog Daniel Prokop, člen Národní ekonomické rady vlády a zakladatel výzkumné společnosti PAQ Research.
Během koronavirové pandemie šla penzijní reforma stranou. Předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová se v té době stala spolu s dalšími ekonomy poradkyní krizového štábu, kde upozorňovala na dopady vládních opatření na ekonomiku. Země bude muset podle ní začít šetřit. „Nejsme v situaci, kdy bychom si plýtvání penězi daňových poplatníků mohli dovolit,“ řekla rektorka Mendelovy univerzity v Brně.
Vláda ustoupila obcím a dohodla se na vyplacení jednorázového příspěvku 1200 korun na každého obyvatele města nebo obce. Příspěvek má kompenzovat ztrátu, kterou způsobilo financování bonusu pro živnostníky ze sdílených daní. Do obcí se tak vrátí více než 11 miliard korun, samosprávy ale upozorňují, že propad v příjmech obcí bude mnohem vyšší. Škrty jsou podle nich nevyhnutelné.
Obce dostanou od státu příspěvek 1200 korun na obyvatele jako kompenzaci za nižší příjmy z daní, jejichž výnosy se rozdělují mezi státní rozpočet a právě obce a kraje. Celkové náklady budou 12,8 miliardy.
Ani jedna ze 160 českých firem vlastněných podnikatelkami, které zaměstnávají na pětadvacet tisíc lidí, zatím nedosáhla na úvěry z prvních dvou vln programu Covid Českomoravské záruční a rozvojové banky.
Vláda nemá zřetelný plán, co s ekonomikou zasaženou koronavirem. Je nutné udělat jasné scénáře, shodují se čeští byznysmeni oslovení v anketě deníku E15. Důležité je rychle zastavit „obchod se strachem,“ odolat pokušení trvale regulovat ekonomiku i v budoucnu se vymlouvat na tom, že za chyby a nedostatky může koronavirus. Čtěte exkluzivní anketu deníku E15.
Se zpožděním, ale přece. Tak reagují firmy a drobní podnikatelé na sadu rozhodnutí vlády, která jim má pomoci překonat problémy způsobené pandemií koronaviru. Mají však další požadavky. Na kabinet Andreje Babiše (ANO) tlačí také opozice, žádá další balíček krizových opatření.
