daňový paušál 2017 - vše o tématu

Čtyřicetimiliardový schodek státního rozpočtu plánovaný na příští rok je z velké části tvořen výdaji na další zvýšení průměrného důchodu o 900 korun. „Není to levné, ale důchodcům jsme to dlužili,“ říká v rozhovoru pro deník E15 ministryně financí Alena Schillerová.

Stát loni vybral na daních 979,7 miliardy korun, což ve srovnání s rokem 2016 představuje nárůst téměř o 69 miliard korun. Do státního rozpočtu zamířilo z vybrané sumy 689,4 miliardy korun. Část peněz převedl stát v souladu s rozpočtovým určením daním krajům a obcím, dvě procenta z daní obdržel Státní fond dopravní infrastruktury. Uvádí to návrh státního závěrečného účtu, který vláda předložila Sněmovně.

Povinnost podat daňové přiznání neplatí jen pro podnikatele. Pozor by si měli dát zejména ti, kteří si k zaměstnání přivydělávají. Začínající podnikatelé, kteří jsou současně i zaměstnanci, mají sice povinnost daňové přiznání odevzdat, zálohy na sociální a zdravotní pojištění však často odvádět nemusí. Přivýdělek na živnostenský list se tak v mnoha případech vyplatí víc než uzavírání dohod o provedení práce nebo o pracovní činnosti.

V tuzemsku je okolo 2,4 milionu starobních důchodců. Řada z nich si při penzi přivydělává, ať již formou zaměstnaneckého poměru, nebo jako osoby samostatně výdělečně činné. I na ně se tak může vztahovat daňová povinnost. Kdy a jak podává penzista daňové přiznání?

Daňový základ za rok 2017 je možné v daňovém přiznání snížit mimo jiné o vlastní vklady na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Podívejme se na praktické příklady.

Při splnění zákonných podmínek mohou vklady na smlouvu o životním pojištění snížit daňovou povinnost za rok 2017. Předčasné zrušení smlouvy však vede ke zvýšení daňové povinnosti. Co je dobré vědět o životním pojištění?

Jako každý rok, došlo k několika změnám, které ovlivní daně z příjmu fyzických osob. Polepšit by si měli rodiče i lidé, kteří si spoří prostřednictvím penzijního nebo životního pojištění.

Daňové přiznání za rok 2017 je povinen podat každý, kdo má roční příjmy vyšší než 15 000 korun. Současně jsou tyto příjmy předmětem daně z příjmu fyzických osob a nejsou od daně z příjmu fyzických osvobozené.