david marek ekonomika - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu david marek ekonomika, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Světoví investoři se během pandemie nastěhovali do riskantních firemních dluhopisů. Ceny takzvaných vysokovýnosových bondů, tedy firemních dluhopisů s relativně velkým rizikem nesplacení, jen za poslední rok, tedy od nástupu pandemie, vystoupaly o více než pětinu na úrovně poblíž historických maxim.
Až o dvacet miliard korun se může rok co rok českému státu prodražit financování pandemických schodků. Důvodem jsou strmě rostoucí úroky, které investoři požadují za půjčku Česku formou nákupu vládních dluhopisů. Úročení se od počátku roku zvedlo zhruba o polovinu a ekonomové očekávají, že investoři budou během roku žádat ještě podstatně více. Oproti minulým letům by šlo o více než třetinový nárůst úrokových nákladů na český státní dluh.
K nesčetným těžkostem, kterým čelí tuzemské podniky dodávající světovému autoprůmyslu, přibyla další, a to zásadní: zdražování materiálů. Na dlouhodobá maxima vystoupala cena oceli, například v USA je nejdražší v historii. Nejvyšší cenovku za posledních deset let má měď, kobalt od začátku roku téměř zdvojnásobil hodnotu, vyplývá z dat světových burz. Český „autoland“ proto varuje: budeme nuceni zdražovat.
Vlády po celém světě mají problém. V posledních měsících výrazně podražily úroky, které státy musejí platit za své dluhy. Koncem ledna platily za dlouhodobé půjčky průměrně 1,1 procenta ročně, zatímco ještě před půl rokem to byla takřka polovina. Dražší půjčky nabíral svět naposledy loni v únoru, tedy v předvečer nástupu pandemie. Nynější zdražování nastává v nejméně vhodný okamžik boje s pandemií, který si vyžádal skokový nárůst státních dluhů napříč planetou.
Češi brzdí se spotřebitelskými úvěry. Během loňského roku nabrali u bank bezmála 75 miliard korun drobnějších půjček, meziročně o dvanáct procent méně. Zadlužili se tak podle statistik České národní banky nejméně za posledních pět let. Lidé jsou opatrnější ve vztahu k budoucnosti, na druhé straně část zájemců o půjčku neprošla přísnějším sítem bank. Někteří se tak upsali nebankovním úvěrářům či přímo lichvářům.
Banky v prvním měsíci letošního roku půjčily podle údajů Fincentrum Hypoindexu hypotéky ve výši 24,94 miliardy korun. Meziročně to znamená nárůst o více než osm miliard korun. Po loňském rekordní roce tak zájem o hypotéky nepolevuje ani letos.
Rok trvající pandemie koronaviru připravila českou ekonomiku o stamiliardy korun a desetitisíce pracovních míst. Ztráty jsou přitom rozložené velmi rozdílně mezi jednotlivá odvětví ekonomiky, přičemž nejhůře byla zasažená především oblast služeb. Průmysl naopak ekonomice, především v druhé polovině roku, pomohl. Vyplývá to z vyjádření ekonomů. Ekonomika podle nich předpandemické úrovně dosáhne nejdříve příští rok nebo až v roce 2023. Podle ministerstva financí vývoj ukázal na mimořádnou odolnost ekonomiky ...
Očkování proti koronaviru má vést ke konci restrikcí a nastartování ochromených ekonomik. Řada evropských států letos podle Mezinárodního měnového fondu zaznamená vysoký růst HDP. Česko nemá být výjimkou. Naději umocňuje skutečnost, že tuzemská ekonomika se loni propadla méně než MMF odhadoval. Češi ale musejí počítat s vysokou inflací.
Mezi pár českých ministrů financí, o nichž se budou učit studenti ekonomie, se zcela jistě zařadí Alena Schillerová (ANO). Není přitom tak respektovaným odborníkem na sestavování státního rozpočtu, jako byl Eduard Janota (nestraník), a nepyšní se prestižní cenou časopisu GlobalMarkets jako Miroslav Kalousek (TOP 09) s Andrejem Babišem (ANO). O Schillerové se nebude přednášet ani proto, že přede dvěma lety dokázala hospodařit mírně přebytkově, jak se od vzniku České republiky povedlo jen jednou Babišovi a v...
Tuzemská ekonomika na tom byla ve třetím čtvrtletí lépe, než předpovídaly první prozatímní odhady Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziročně HDP klesl jen o pět, a nikoliv o 5,8 procenta. Mezičtvrtletně naopak ekonomika rostla rychleji, než se předpokládalo, a to o 6,9 procenta namísto 6,2. Vyplývá z aktualizované zprávy ČSÚ.
