deficit itálie - vše o tématu

Část Evropy si po britském referendu o brexitu v roce 2016 oddechla. Optimisté se snažili na britském odchodu z Evropské unie najít pozitiva – končí období paralýzy, Britové nás přestanou brzdit, rodí se nová Evropa a Evropa může najít nový elán.

Podruhé letos platí v zemi nouzový stav, podruhé z důvodu pandemie koronaviru. Společně s jeho vyhlášením se rovněž zavedla nová restriktivní opatření - těžší život budou mít studenti, hospodští, kultura a další. A skoro přesně po šesti měsících od vyhlášení prvního letošního nouzového stavu je tak opět na místě otázka: jak velké negativum to bude pro českou ekonomiku?

Nejpostiženější evropské země podle počtu případů nemoci COVID-19 se pomalu vzpamatovávají. Nákaza sice není zažehnaná, ale v tuto chvíli propuká na starém kontinentu jen lokálně. Jižní státy vědí, že zotavení bude souviset s výsledkem turistické sezony. Exportně orientované ekonomiky jsou závislé na globálním vývoji.

Odmítá spekulace o vládní rošádě a výměně rezortů mezi ČSSD a ANO a tvrdí, že vládními opatřeními zachránili zemi. Kritiku od premiéra Andreje Babiše už bere jako kolorit, sám ho ale kritizuje za to, že ještě loni na podzim do nemocnic investovat odmítal, ale až nyní pochopil, že to je téma pro voliče. "Ještě loni nám řekl, že do černé díry se peníze sypat nebudou. Nyní překvapivě zjistil, že zdravotnictví už černá díra není a tvrdí, že to je priorita jeho hnutí," říká ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček...

Prezident Miloš Zeman souhlasí s dalším navýšením rozpočtu, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání v Lánech. Pro rekordní schodek 500 miliard korun ale zatím menšinová vláda ANO a ČSSD nemá podporu Sněmovny.

Zvýšením státního dluhu přes dvoubilionovou hranici ke konci letošního roku stoupne hypotetický dluh na každého Čecha na zhruba 198 300 korun ze 153 500 korun na konci loňského roku. Vyplývá to ze zveřejněných informací. Státní dluh by se měl ke konci letošního roku zvýšit podle MF na zhruba 2,12 bilionu korun. Důvodem je navýšení schodku státního rozpočtu na 500 miliard korun, který odsouhlasila v pondělí vláda.

Krachující veřejné finance se mohou stát dalším symbolem koronavirové ekonomické krize. Horkým kandidátem na nezáviděníhodnou pozici „lídra“, o němž se bude v této souvislosti mluvit nejvíce, je Argentina – země, která už v minulosti zažila řadu finančních šoků. Vyspělé ekonomiky světa nejsou zdaleka v takové situaci jako Argentina, ale i je budou nabobtnalé vládní dluhy ještě dlouho tížit. 

Potřebuje Evropa více solidarity, nebo spíše odpovědnější hospodaření? Staré dilema se v době koronavirové krize vrací jako bumerang. Zastánci solidarity tvrdí, že její nedostatek v EU nahrává populistům typu Itala Mattea Salviniho. Populisté ale dokážou využít také pocitu Němců nebo Nizozemců, že jsou nuceni platit účty za špatně hospodařící země jižního křídla Evropské unie. Spolková republika už má v tomto směru zkušenosti s Alternativou pro Německo, Nizozemsko s Geertem Wildersem.