demonstrace letná 1989 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu demonstrace letná 1989, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
O nástupu populismu nejen u nás, ale také jinde ve světě, jsme hovořili s politologem Jakubem Lyskem. Každého demokrata by mělo zajímat především to, jak se lze populismu bránit, z čeho vyrůstá a co může jeho expanze a radikalizace znamenat pro vývoj české politiky. Lysek v této souvislosti opakovaně hovoří o tom, že jsme po roce 1989 zanedbali občanské vzdělávání.
Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář ve středu vyjde s transparentem do Letenských sadů v Praze. Vládě chce touto formou položit otázky týkající se jejího působení v době koronavirové epidemie. Se svým dotazem se chce Minář vyfotit a obrázek zveřejnit na sociálních sítích.
Když přívrženci hnutí Milion chvilek pro demokracii zaplnili loni v listopadu pražskou Letnou, dali premiéru Babišovi ultimátum: Buď se do konce roku zbaví ministryně spravedlnosti Benešové a Agrofertu, nebo budou protesty pokračovat a získají „kreativnější podobu“.
Letos, v roce třicátého výročí sametové revoluce, se především demonstrovalo. Ne za vyšší platy nebo nižší daně, ale za právní stát, dalo by se říci. Letos se konalo nejméně deset velkých protivládních demonstrací, které postupně zaplnily pražské Staroměstské náměstí a Václavské náměstí a vyvrcholily dvěma protesty na Letenské pláni, kde se v červnu a listopadu sešlo nejméně čtvrt milionu lidí – nejvíce od převratu v roce 1989.
Mají oslavy třiceti let po pádu komunismu hořkosladkou příchuť? Máme vůbec co slavit? Zjištění Českého rozhlasu nás dělí do tříd a zkoumá také naše názory na polistopadový vývoj a spokojenost s politikou. Malý průzkum mezi lidmi přímo z oslav na Národní třídě vám třeba ukáže, že i když se, jak říká historik Timothy Garton Ash, v době třetího desetiletí po sametové revoluci nejspíš někde stala chyba, pořád si můžeme říkat co chceme, chodit kam chceme, nebo třeba pokládat květiny tam, kam chceme.
Na náměstích a ulicích v celém Česku si lidé zapálením svíčky připomněli 30. výročí studentské demonstrace ze 17. listopadu 1989. Tehdejší pokojná akce brutálně potlačená totalitním režimem odstartovala takzvanou sametovou revoluci. Zdaleka největší bylo shromáždění na pražské Letné, v sobotu stejně jako před třiceti lety.
Na náměstích, ulicích nebo jen doma zapálením svíčky si lidé připomněli 30. výročí studentské demonstrace ze 17. listopadu 1989. Pokojná akce brutálně potlačená totalitním režimem odstartovala takzvanou sametovou revoluci, která ukončila více než čtyřicetiletý mocenský monopol komunistů.
Česko si dnes připomíná 30 let od sametové revoluce. Národní třída v Praze, která je symbolem listopadových událostí, je od rána středem dění. Od brzkých ranních hodin se tam střídali zástupci parlamentních stran, aby uctili památku položením květin či zapálením svíce. Na představitele vlády počínaje premiérem Andrejem Babišem a vicepremiérem Janem Hamáčkem lidé pískali, nepříznivě reagovali také na Václava Klause mladšího. Premiér Babiš pak v Národním muzeu přednesl ke 30. výročí projev plný díků.
Komunistické režimy v okolních zemích padaly. Češi a Slováci na zlomový okamžik ještě čekali. Nastal v listopadu.
Konání další velké demonstrace na pražské Letné je – navzdory všem oprávněným výhradám - dobrou zprávou. Jednak proto, že lidem není jedno, co se v této zemi a v jejím politickém vedení děje. A hlavně, že je vůbec možné takové protivládní demonstrace pořádat. To je pochopitelně symbolické i vzhledem k 30. výročí listopadových událostí. Režim protesty nezakazuje, jejich účastníky nekriminalizuje a některé složky veřejné moci při jejich konání i asistují. Dneska samozřejmost, ale dříve u nás - a někde jinde ...
