dětské přídavky

Dlouhodobé a systémové řešení rodinné politiky v naší republice je nyní zpracováno v Koncepci rodinné politiky. Tato koncepce bude každoročně vyhodnocována, jednou za pět let aktualizována. Spolu s koncepcí bude předkládána Zpráva o rodině. Ta se bude aktualizovat každé tři roky.

Kvůli sestavování rozpočtu by bylo rozumné, aby se sněmovní volby v Česku konaly na jaře. Novinářům to dnes řekl ministr financí Ivan Pilný. Podle něj před podzimními volbami rostou požadavky na výdaje státní pokladny, je i časový tlak.

Ministerstvo práce žádá pro příští rok proti navrhovanému rozpočtu o čtyři miliardy korun na výdaje víc, a to třeba na platy v sociálních službách, dotace či na ochranu ohrožených dětí. Sdělila to po jednání s ministrem financí Ivanem Pilným (ANO) ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Svůj původní požadavek na 6,5 miliardy při schůzce vedení resortu práce snížilo. Pilný řekl, že se obě strany přiblížily ke kompromisu, konečná suma to ale není a bude se o ní dál jednat.

Daňová sleva na první dítě se zvýší, nárok na dětské přídavky se rozšíří a rodiče vícerčat budou mít vyšší rodičovskou. Senátoři rovněž schválili důchodovou novelu, která přinese více peněz penzistům.

Dětské přídavky mají podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) pomáhat i dětem, jejichž rodiče se dostali do krize ztrátou práce, a nemohou proto na děti uplatnit daňovou slevu. Koaliční lidovci s touto pozicí nesouhlasí. Místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka krátce před jednáním koaliční rady na toto téma řekl, že pomoc státu by měli dostávat pracující rodiče. 

Švýcarsko mělo šanci být první zemí, kde mohlo dojít k plošnému zavedení základního příjmu. Občané ale návrh na vyplácení 2500 franků měsíčně v červnovém referendu odmítli. Pokud by hlasovali jinak, podle vládní analýzy by bylo potřeba najít v rozpočtu dalších 25 miliard franků (616 miliard korun). Stát by je mohl získat úsporami či zvýšením DPH o osm procentních bodů na dvojnásobek. Další státy, konkrétně Finsko a Nizozemsko, chtějí ideu základního příjmu zkoušet na menším vzorku populace.

Velká Británie si na summitu EU vyjednala možnost omezit dávky vyplácené cizincům, kteří v zemi pracují, ale děti nechávají doma. Také Německo zvažuje, že přizpůsobí dávky nižším životním nákladům v zemích, kde potomci žijí. Obě země poskytují dávky plošně. O celé věci se vyjednává, takže dosud není jasné, jak budou dávky omezeny.

Německá vláda zváží snížení přídavků na děti cizinců, kteří sice v Německu pracují, jejich rodina však žije v jejich zemi původu, kde jsou životní náklady nižší. O stejném opatření uvažuje podle agentury APA i Rakousko. Pokud by se země k takovému kroku rozhodly, mělo by to dopad i na české občany. Cesta ke snižování sociálních dávek se otevřela na základě dohody mezi Evropskou unií a Británií o reformě fungování osmadvacítky z minulého týdne.