dohaneni zapadu

K přijetí eura jsme se zavázali, jenže tehdy to byla jiná EU. Bez Lisabonské smlouvy a fondu pro krachující státy (ESM) Do toho bychom přitom při vstupu do eurozóny mohli dle ČMKOS platit až 400 mld. korun. Dalších přes 100 mld. korun by musely vynaložit banky. Přínosy by byly řádově nižší a jen pro někoho.

Europoslanec Luděk Niedermayer za TOP09/STAN se zamýšlí nad otázkou, nakolik jsou reálné obavy, že Česká republika opustí EU: „Co se týče pravděpodobnosti, tak si nemyslím, že je padesátiprocentní nebo ještě vyšší. Nemyslím si ani, že je čtyřicetiprocentní, ale vyloučit se to nedá, protože v té politice je část politických stran, které se k tomuto nápadu hlásí, a jiné, u kterých se člověk může bát, že mu dostatečně intenzivně nebudou čelit.“ O tom, ale také třeba o postoji Čechů k EU a komunikaci Evropské...

Poslední léta přinesla i do tuzemska růst mezd. Ani štědrý rok 2017, který lidem dopřál v průměru takřka osmiprocentní růst výplatnic, ale nedokázal smazat obrovskou příjmovou propast mezi Českem a standardem Evropské unie.

Domácí ekonomika nutně potřebuje, aby do ní proudilo více vhodných lidí. Dokud se tak nestane, země nemá šanci na masivnější růst životní úrovně a západní standard zůstane nenaplněným snem, říká jediná Češka ve vedení Mezinárodního měnového fondu Michaela Erbenová. Západ zůstává nedostižný nejen pro Česko, s obdobným problémem bojují i sousední země regionu.

Ceny nových bytů v Praze se budou přibližovat cenám ve srovnatelně velkých městech v západní Evropě. Uvedla to většina oslovených developerů. Jako důvody jmenovali atraktivitu české metropole a nedostatek nových bytů. Průměrná cena nových prodaných bytů v Praze loni meziročně vzrostla o 19,5 procenta na 71 567 korun za metr čtvereční. V Mnichově byla vyšší zhruba o 160 procent, ve Vídni a Hamburku o 70 procent, v Berlíně asi o polovinu, plyne z průzkumu poradenské firmy KPMG.

Českem obchází strašidlo – strašidlo neomarxismu. Téměř třicet let po pádu komunismu se naše intelektuální klima stále neotřepalo z rány, kterou mu uštědřil minulý režim. 

Byl jedním z těch, kteří pomohli vstupu Česka do Evropské unie. Jako komisař pro rozšíření na přelomu tisíciletí donutil vládu Miloše Zemana k intenzivnější přípravě na vstup a zároveň tlačil na původní patnáctku zdráhající se přijmout nové země. I po dvanácti letech ale s nimi podle něj staří členové jednají arogantně a ignorantsky. „Když se noví členové odváží mít jiný názor, často se jim řekne, že by měli být vděční a zticha,“ tvrdí Günter Verheugen, známý odpůrce nadměrné byrokracie a regulace v EU.