důchodová reforma 2020 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu důchodová reforma 2020, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Výsledky prvního kola voleb určily, že se čtvrtým českým prezidentem stane buď expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, nebo generál ve výslužbě se zkušeností ve vedení NATO Petr Pavel. Byť se zdá, že se ve druhém, finálním kole nemohou utkat rozdílnější kandidáti, názorově se v mnoha oblastech shodují. Co o sobě navzájem říkají? Jaké mají škraloupy? Výsledky druhého kola voleb budou jistě zajímavé.
Poslanec ANO a bývalý premiér Andrej Babiš kandiduje na prezidenta. Sázkové kanceláře a průzkumy jej před prvním kolem vedle Danuše Nerudové a Petra Pavla řadily k největším k favoritům pro lednové prezidentské volby. Výsledky prvního kola to potvrdily. Andrej Babiš se v druhém kole prezidentské volby střetne s Petrem Pavlem.
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
Poslední z debat prezidentských kandidátů proběhly na televizi Nova. V první diskuzi debatovali kandidáti s nižšími volebními preferencemi - tedy Jaroslav Bašta, Karel Diviš, Pavel Fischer, Marek Hilšer a Tomáš Zima. V osm hodin začala hlavní debata, ve které se představují hlavní favorité Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš. Prezidentskou debatu moderovali Rey Koranteng a Bára Divišová. Prezidentské volby začínají v pátek, výsledky prvního kola se dozvíme v sobotu.
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně, ekonomka a vysokoškolská pedagožka Danuše Nerudová vstupuje do prezidentských voleb jako nezávislá kandidátka. Nerudová oznámila, že nasbírala 100 tisíc podpisů, z toho přes 82 tisíc jich odevzdala. Vysoké šance stát se první českou prezidentkou potvrzují i volební průzkumy. V minulosti se zabývala důchodovou reformou.
Marek Hilšer kandidaturu oznámil více než tři roky před volbami. Při svém prvním pokusu o Hrad v roce 2018 skončil na pátém místě s 8,83 procenty hlasů. Přesto že minule se sběrem padesáti tisíc podpisů neuspěl, pouští se do občanské kandidatury znovu. Rozsáhlou kampaň dle svých slov neplánuje, publicitu si získal kontroverzním prohlášením v CNN Prima News.
Důchody v posledních letech příliš rychle rostou, systém udržují vyrovnaný pouze stále vyšší půjčky. Zatímco v letech 2013 až 2017 vzrostly výdaje o třicet miliard korun, za poslední čtyři roky o 150 miliard. Příští rok spolknou penze rekordních 670 miliard. To je o polovinu více než v roce 2018. Navíc stárne populace. Lidí ve věku nad 65 let je téměř 2,2 milionu, tvoří už pětinu všech obyvatel. Před deseti lety jich bylo 1,7 milionu.
Pravidelná lednová valorizace důchodů a pravděpodobné opakování mimořádného růstu penzí v polovině roku kvůli vysoké inflaci zatnou do systému financování státu spolu s letošními opatřeními ještě hlubší sekeru, než se předpokládalo. Na začátku roku si lidé na odpočinku v průměru polepší o 825 korun, plyne z údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Týkat se to bude všech druhů důchodů, tedy starobních včetně předčasných, invalidních, vdovských, vdoveckých a sirotčích. Není potřeba o nic žádat, Česká ...
Rekordní tempo zvyšování důchodů způsobené vysokou inflací žene penzijní systém do stále větších dluhů. Jen příští rok si stát musí půjčit 63 miliard korun. Například dvě mimořádné valorizace důchodů v červnu a v září stály téměř třicet miliard korun, pravidelná lednová valorizace pak spolkla totožnou sumu. Další nárůst přijde už zanedlouho. Ministři se proto zabývají návrhem Národní ekonomické rady vlády (NERV), která by valorizační mechanismus upravila. Řadu dalších doporučení rady přitom vláda už ...
Veřejné finance skončí letos ve schodku 4,6 procenta HDP, příští rok se deficit sníží na 4,3 procenta HDP. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Loni deficit veřejných financí dosáhl 5,9 procenta HDP. Ministr chce příští rok představit opatření, která by strukturální schodek od roku 2024 snížila o jedno procento HDP, tedy asi 70 miliard korun.
