dvourozměrné materiály - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu dvourozměrné materiály, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Čím menší, tím lepší. Dvojnásob tato stará poučka platí u počítačových komponent a nejrůznějších čipů. Inženýři z Univeristy of Texas v Austinu si toto rčení vzali k srdci a vyvinuli nejmenší atomární paměťový modul na světě. Vynález by mohl přispět k další vlně miniaturizace elektronických zařízení napříč obory.
O grafenu jako materiálu budoucnosti hovoří vědci od jeho objevu v roce 2004. V posledních letech se navíc roztrhl pytel s možnými aplikacemi od barvení vlasů přes filtrování vody až po superpevné struktury. Výroba dvourozměrné uhlíkové mřížky nicméně nebyla optimální pro masovější použití, což brzdilo nejen další výzkum, ale také aplikaci již dosažených zjištění. Až doteď.
Vědci vytvořili rychlý typ 3D tisku. Hlavní odlišností je využití světla a skutečného trojrozměrného tisku. Objekty lze tisknout až 100× rychleji než u klasické 3D tiskárny.
Nový postup by mohl přinést revoluci v designu internetu věcí, nositelné elektroniky či chytrého oblečení.
American Airlines budou na mezinárodním letišti Johna F. Kennedyho v New Yorku testovat nové zařízení pro skenování zavazadel. Přístroj používá stejnou technologii jako zařízení pro výpočetní tomografii (CT) a poskytuje 3D obraz obsahu zavazadla.
Dvě vrstvy grafenového filmu se v okamžiku aplikace síly nečekaně mění na film pevnější než diamant. Vědci věří, že díky tomu vznikne nová generace balistických ochranných prostředků.
Tým výzkumníků z RMIT University v Melbourne uskutečnil objev, jaký se údajně podaří „jen jednou za deset let“. Výsledek jejich práce nadchne především všechny chemiky.
Nový systém umožní vytvářet hedvábná vlákna z pavouků zesílená grafenem nebo uhlíkovými nanotrubicemi. Výsledná vlákna mají rekordní pevnost. Výroba probíhá biologicky pomocí pavouků.
Vědci nejspíš vyřešili problém krátké životnosti perovskitových solárních článků. Vyvinuli perovskitový solární článek, který fungoval déle než 10 tisíc hodin. Tento článek dosahuje účinnosti přeměny energie 12,7 %.
Chemikům se nejspíš podařilo vytvořit unikátní materiál, který doposud existoval jen „na papíře“: jde o stanen. Ten se, stejně jako jeho slavnější kolega grafen, skládá pouze z jediné souvislé vrstvy atomů, na rozdíl od grafenu však nepatří uhlíku, ale cínu. Stanen by teoreticky měl přinést revoluci do vedení elektřiny - modely odhadují, že by při jeho využití nemělo docházet k tepelným ztrátám, a to ani při pokojové teplotě.
