ekologický poplatek auto - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu ekologický poplatek auto, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
S papírovými kupony jsme se nadobro rozloučili a od roku 2021 už si můžeme koupit dálniční známku jen v elektronické podobě. Pro rok 2023 se toho u známek moc nemění – zůstává stejný formát, způsob nákupu, a navzdory původním předpokladům také cena. Ta by se měla naopak razantně zvýšit v roce 2024. Kolik dálniční známka stojí, kde ji koupit, kdo jezdí po dálnicích zdarma a jak řeší poplatky další státy střední Evropy?
Průhonický areál dealerství Pyramida je přeplněný ojetými auty. Vozy, jejichž oprava se neúměrně protahuje. Důvod? Nejsou díly. „Výrobci dílů začali skupovat čipy od jakýchkoli dodavatelů do jakýchkoli zařízení. Tedy i ty čipy, které by jinak do aut nešly. Proto zaznamenáváme mnohem větší poruchovost: čipy se přehřívají, vypadávají ze zařízení, displeje zhasínají, funkce selhávají,“ tvrdí majitel dealerství Jiří Sudík, zároveň jeden z největších českých obchodníků s veterány.
Dosud v Evropské unii fungoval systém emisních povolenek, který bez zavedení uhlíkových cel znevýhodňoval unijní výrobce. Napravit to má uhlíkové clo, takzvaný systém CBAM, který je doplňuje. Daňový poradce Aleš Reho, jenž se uhlíkovému clu ve společnosti PwC věnuje, očekává, že v Česku to postihne především automobilový průmysl. „Automobilek se uhlíkové clo na ocel dotkne poměrně výrazně. Je to ale zároveň příležitost podívat se znovu na svůj dodavatelský řetězec a snažit se jej optimalizovat,“ je ...
Dobré ráno! Je 124. den roku, svátek má Květoslav. V tento den roku 1979 se Margaret Thatcherová stala první ženou ve funkci předsedy vlády Spojeného království. Přečtěte si nejdůležitější zprávy posledních hodin.
Osobní automobily registrované v Česku patří k suverénně nejstarším v Evropě. A může být ještě mnohem hůř. Přijme-li Evropa emisní normu Euro 7 v „přísné“ podobě, v Česku patrně ještě vzroste nynější už tak vysoký průměrný věk aut, který činí šestnáct let. Stáří vozů je přitom v nepřímé úměře k bezpečnosti provozu i ekologické zátěži, na jejíž snižování Euro 7 cílí.
Norsko je nejvyspělejší elektromobilovou zemí na světě. Vydali jsme se proto prozkoumat ten pověstně skvěle fungující e-systém zblízka. Ano, po norských silnicích se prohání jedna Tesla za druhou, což je balzám pro oči i uši. Nabíjecí infrastruktura nás však vrátila do tvrdší reality.
Pod plechy omlazeného japonského SUV se odehrála doslova revoluce. Místo spalovacího motoru totiž konstruktéři použili osvědčený plug-in hybridní pohon z většího Mitsubishi Outlander. Elektromobilita otřásá zavedenými pořádky. Její dominantní role je na západ od našich hranic výrazně silnější. Jednak díky přímým státním subvencím, jednak vzhledem k celkově nižším provozním nákladům. A to i v době bezprecedentní energetické krize.
Prodeji nových aut se spalovacím motorem zbývají v Norsku pouhé tři roky. Země se rozhodla, že jej od roku 2025 ukončí. Už teď tam na elektromobily připadají tři čtvrtiny všech prodaných aut. S tímto trendem se vyrovnala i česká stavební firma Metrostav, která na norském stavebním trhu působí od roku 2014.
Podařilo se mu spojit stovky let starou tradici s výstřelkem moderních technologií a ještě tím získat peníze na obnovu uměleckých děl. William Rudolf Lobkowicz prodejem nezaměnitelných tokenů (NFT), které fungují podobně jako digitální certifikát pravosti, získal v přepočtu miliony korun na obnovu a údržbu uměleckých sbírek rodu Lobkowiczů. S digitalizovaným uměním má další smělé plány a počítá s tím, že je bude realizovat z Prahy. „Svět kryptoměn a blockchainu má potenciál úplně změnit fungování ...
Češi sice patří k evropským rekordmanům v třídění, tuzemské firmy ale v oblasti odpadového hospodářství stále přešlapují. Kromě opožděné legislativy scházejí kapacity na zpracování přebytečného odpadu, který se navíc mnohdy nedaří recyklovat. Částečně za to mohou vztahy česko-německého průmyslu, jak minulý týden zaznělo v panelové diskuzi na konferenci Cirkulář Chytré recyklace pořádané Asociací informačních technologií a telekomunikací a kolektivními systémy REMA.
