ekonomika finance - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu ekonomika finance, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Největší záchranná akce americké centrální banky od roku 2008. Brutální cenový otřes státních dluhopisů, který investoři nezažili taktéž dlouhých patnáct let. Do třetice všeho zlého pak největší objem bankovních aktiv v trapu od pádu neslavné legendy z Wall Street jménem Lehman Brothers. Letošní březen udělal v mnoha ohledech nejvíce od velké finanční krize pro to, aby investoři i široká veřejnost uvěřili, že svět stojí na prahu další bankovní katastrofy. Finanční svět nicméně jen vystavil účet centrálním ...
Tchaj-wan by rád v České republice realizoval další investice, ne vždy je to ale lehké. Tchajwanská ministryně pro hospodářské záležitosti Mei-Hua Wang na setkání s českými politiky a dalšími představiteli státu v Tchaj-peji uvedla, že Česko sice nabízí hodně investičních pobídek, jejich zpracování je ale pomalé a proces trápí nízká efektivita.
Už v roce 2025 budou muset velké společnosti, s jejichž cennými papíry se veřejně obchoduje, poprvé povinně vypracovat a zveřejnit takzvané nefinanční reporty. V dalších letech pak budou následovat další firmy včetně menších a středních podniků. „První výraznou změnou je povinnost zveřejnit všechny požadované informace jako součást výroční zprávy, a ne jak tomu bylo doposud v samostatné zprávě. S tím bude spojena povinnost auditu,“ říká v rozhovoru pro E15 partnerka poradenské společnosti EY Alice Machová...
Dvojnásobek výnosu globálních akcií, o tři čtvrtiny více oproti dluhopisům vlád zemí eurozóny, anebo třeba trojnásobek výkonu dluhopisů velkých firem platících eurem.Takové je prozatímní letošní skóre českých státních dluhopisů. Ty za sebou letos s růstem šplhajícím ke čtyř a půl procenta výkonnostně nechávají překvapivě širokou škálu investičních aktiv. Domácím bondům pomohla i březnová bankovní krize. Českým papírům, které byly počátkem týdne nejdražší za poslední rok, se totiž i přes univerzální nárůst ...
Vláda finalizuje seznam opatření, jež mají odklonit české veřejné finance od nárazu do zdi. S fiskálními opatřeními je to přitom jednoduché: Čím nepopulárnější opatření, tím důležitější pro ozdravení fiskálu. Při debatě o konsolidaci bychom si měli přestat nalhávat, že se řešení skrývají jinde než v důchodech a zdravotnictví.
Po dynamickém vývoji z posledních dvou týdnů by se situace v bankovním sektoru mohla postupně stabilizovat. Ačkoliv samozřejmě s jistotou nevíme, zdali se ještě v blízké budoucnosti neobjeví problémy u některé další banky v USA nebo v Evropě, nedávné kroky zainteresovaných centrálních bank a regulátorů by mohly vést k vyřešení situace.
Česká republika chce svou energetiku v příštích letech postavit na kombinaci jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů. Jádro začíná v důsledku války na Ukrajině ale nabývat na důležitosti takřka v celé Evropě. Odhady hovoří o tom, že pro zachování současné kapacity jaderných zdrojů v Evropské unii v následujících dekádách budou zapotřebí investice dosahující v přepočtu až jedenácti bilionů korun.
Od počátku roku 2020 si Evropa prošla v rychlém sledu hned několika ekonomickými otřesy. Většina zemí na starém kontinentě se s tím ovšem vyrovnala, ovšem Česku v tomto ohledu patří poslední příčka. Oproti začátku pandemie se české hospodářství propadlo o jeden procentní bod hrubého domácího produktu (HDP), ačkoliv jiné země v témže období zaznamenaly i dvouciferný růst.
Deset procent na úrokových nákladech dolů. Takový je alespoň prozatím efekt amerického bankovního dramatu na financování českého státu. Erupce nervozity na finančních trzích totiž spustila silný poryv zájmu o bezpečné investorské přístavy, mezi které burziáni počítají i tuzemské bondy a českou korunu. Tváří v tvář totální nejistotě o dopadech kolapsu tandemu amerických bank jsou investoři ochotni spokojit se s nižším výnosem. Investorská střídmost může mít ovšem jepičí život. Záviset bude primárně na tom, ...
Evropská komise tento týden představí veřejnosti dva důležité návrhy – zákon o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act) a zákon o klimaticky neutrálním průmyslu (Net-Zero Industry Act). Obě nařízení jsou odpovědí na americký zákon o snížení inflace (Inflation Reduction Act) z roku 2022 a jejich cílem je zvýšit konkurenceschopnost evropské ekonomiky a zabránit masovému exodu firem a technologických inovací do Spojených států. „K jejich zveřejnění mělo původně dojít už dnes, kvůli změnám na ...
