elektrárna v tisové - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu elektrárna v tisové, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Turbulence na energetickém trhu a s ním spojené rekordní ceny zemního plynu předznamenaly velký návrat k uhlí, a to i přesto že před válkou na Ukrajině by takový vývoj nečekal ani ten nejkonzervativnější energetik. Jedna z mála firem, které na nové poměry dokázaly rychle reagovat, je Sokolovská uhelná, tedy jeden ze čtyř tuzemských těžařů. Po celý loňský rok nechala skupina odstavenou svou paroplynovou elektrárnu a naopak začala navyšovat těžbu uhlí. „Loni jsme vytěžili přibližně 3,7 milionu tun, byť jsme ...
Hrozba podzimní energetické krize a zimy bez plynu přiměla společnost začít odhrabávat skrývku tak, aby bylo možné vytěžit až 3,5 milionu tun uhlí. Možný nárůst těžby tak může být v případě potřeby až o 40 procent vyšší oproti původnímu plánu na postupný útlum těžby, který Sokolovská uhelná upravila kvůli nestabilním dodávkám zemního plynu vyvolaným válkou na Ukrajině.
Sokolovská uhelná chystá na příští rok investici za 300 milionů korun do paroplynové elektrárny ve Vřesové. Investice by měla snížit emise oxidu dusíku a zefektivnit provoz. Jde o největší investici společnosti v posledních pěti letech. Je také součástí postupné přípravy Sokolovské uhelné a sesterské SUAS GROUP na dobu po ukončení těžby a zpracování hnědého uhlí.
Sokolovskou uhelnou čekají převratné změny. Společnost už pracuje na několika nových projektech, které mají zajistit, aby v regionu hrála klíčovou roli i po své transformaci. Důležitým pilířem má zůstat energetika, nově ale bude zelená. „Už v příštím roce chceme začít stavět solární park o výkonu 50 megawattů. Stát bude kolem miliardy,“ zmiňuje jen jeden z mnoha projektů spoluvlastník Sokolovské uhelné Jaroslav Rokos.
Těžební společnost Sokolovská uhelná rozšiřuje své aktivity. Chystá se převzít obchodníka s elektřinou T-Watt, který patří dědicům zesnulého podnikatele Martina Ulčáka. Transakci ještě musí schválit antimonopolní úřad, který o ní informoval na svých stránkách.
Společnost Sokolovská uhelná (SUAS) ukončí v srpnu provoz tlakové plynárny ve Vřesové. Firma nenašla společné řešení s vládou, které by umožnilo plynárnu dál provozovat. O práci může přijít až tisícovka zaměstnanců. Na Karlovarsku přitom roste nezaměstnanost už kvůli dopadům epidemie koronaviru na lázeňství a cestovní ruch.
Na konci minulého roku prudce vzrostly ceny energií, což se nepříznivě podepsalo na hospodaření celé řady obchodníků s energiemi. Ti totiž museli dokupovat část elektřiny za vyšší ceny, ale nemohli vyšší náklady okamžitě promítnout do cen pro koncové zákazníky.
V roce 1920 existovalo zhruba šest tisíc výroben elektřiny. Naprostou většinu tvořily elektrárny závodní, jimiž si podniky vlastními silami zajišťovaly dodávky elektřiny. Elektrárny s dodávkou externím zákazníkům, které v dalších letech v Československu pomáhaly elektrifikovat obce a domácnosti, získaly dominantní podíl až později. Plynárny na počátku století zažívaly útlum, protože svítiplyn byl vytlačován elektřinou.
Společnost Sokolovská uhelná dosáhla loni zisku 564 milionů korun, o rok dříve měla zisk po zdanění ve výši 1,094 miliardy korun. Tržby firmy meziročně ale stouply o 1,5 procenta na 6,85 miliardy korun. Informoval o tom server Euro.cz s odkazem na výroční zprávu společnosti.
