eurovolby na slovensku - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu eurovolby na slovensku, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Volby do Evropského parlamentu neboli eurovolby se konají každých pět let. Své zastupitele v EU si Češi zvolí na jaře roku 2024. Kdy bude známé přesné datum voleb a jakým způsobem půjde hlasovat pro kandidáty na europoslance?
O tom, zda zástupce vítězné strany sobotních parlamentních voleb na Slovensku dostane pověření hlavy státu k sestavení vlády, rozhodne jeho šance na vytvoření koalice. Vyplývá to z vyjádření slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, která podle ústavy po volbách jmenuje nového premiéra a na jeho návrh členy kabinetu.
V evropské politice začala po víkendových volbách nová éra. Skončila totiž dlouholetá nadvláda evropských lidovců a socialistů, kteří dosud měli v Evropském parlamentu pohodlnou většinu. Přestože jsou evropští lidovci vítězi voleb a socialisté jsou druzí, obě skupiny utrpěly výrazné ztráty. Při historicky nejvyšší účasti za poslední dvě dekády, kdy k evropským volbám přišlo téměř 51 procent voličů, naopak posílili zelení nebo euroskeptické a populistické strany.
Posílení krajně pravicové strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) ale i koalice neparlamentních proevropských stran Progresivní Slovensko (PS) a Spolu v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu na Slovensku očekává slovenský politolog Pavol Baboš. Naopak ztratit by mohla nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, řekl Baboš. Z odhadů vyplývá, že na Slovensku přijde v sobotu hlasovat více voličů než před pěti lety, kdy volební účast na eurovolbách...
Před patnácti lety přivedl jako předseda vlády Českou republiku do Evropské unie a ani na moment od té doby nezapochyboval, že šlo o správný krok. „Unie je politický projekt a její ekonomické prvky jsou pouhým nástrojem,“ říká bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla.
Nevydařený summit Izraele a visegrádských zemí, který se na poslední chvíli zhroutil kvůli sporu mezi polskou a izraelskou vládou, opět vnáší do hry otázku životaschopnosti brandu V4. Ačkoli Varšava hodnotí zrušení summitu jako projev solidarity ostatních členů Visegrádu, verva, s níž se Česko, Slovensko i Maďarsko vrhly na Jeruzalém, svědčí o jejich vlastních politických hrách.
Ačkoli jsou výsledky nejnovějších eurovoleb v mnoha zemích šokující, nebude zřejmě nový Evropský parlament fungovat výrazně jinak než ten dosavadní. Tři největší frakce současného europarlamentu, tedy vítězná Evropská lidová strana (EPP), socialisté (S&D) a liberální ALDE, totiž opět dají dohromady bezpečnou většinu zřejmě 469 křesel z celkových 751. Navíc proevropsky orientovaná témata tyto strany v mnoha ohledech spojují také se Zelenými, kteří nyní disponují 52 mandáty.
Poznávacím znamením letošních eurovoleb je výrazný úspěch euroskeptiků. Například ve Velké Británii slaví historický úspěch protievropská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP). V Česku naopak vítězily proevropské strany. Partaje kritické k Bruselu mají jen šest z 21 křesel určených pro české zástupce. Úspěch slaví svobodní, kteří poprvé získali poslanecký mandát. Naopak Strana zelených opět vyšla naprázdo, její šéf Ondřej Liška proto složil funkci.
Domácí politickou scénu nečeká kvůli výsledkům voleb do Evropského parlamentu zemětřesení, shodují se politologové. Vládní strany podle nich neutržily porážku, rozdíl mezi vítězem voleb ANO a třetí ČSSD není dramatický. Pozoruhodný je ale úspěch Strany svobodných občanů a neúspěch extrémní pravice. Volby, kterých se zúčastní méně než pětina voličů, ale podle některých ztrácejí na významu.
Za nízkou účastí v evropských volbách ve středoevropských státech stojí mimo jiné skutečnost, že jejich obyvatelé mají pocit, že v Evropské unii nic nezmění. Uvedla to německá analytička Ulrike Guérotová. Na vině je podle ní i hospodářská dominance Německa na evropské scéně.
