finanční krize rovná se nižší ceny nemovitostí - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu finanční krize rovná se nižší ceny nemovitostí, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Prezidentské volby v Česku startují prvním kolem 13. a 14. ledna. Očekávají se těsné volební výsledky. Koho volit? S rozhodováním vám pomůže naše volební kalkulačka. Deník E15 dále připravil pro kandidáty na prezidenta řadu otázek zkoumající jejich preference, priority, postoje a to, jak by se chovali v úřadu. Na otázky odpovídali všichni potvrzení kandidáti s výjimkou Andreje Babiše. Josef Středula z prezidentské volby 2023 odstoupil a podpořil přitom Danuši Nerudovou.
Hlavní motivací generála ve výslužbě Petra Pavla pro vstup do souboje o Hrad jsou hodnoty, které podle něj reprezentuje jeho soupeř a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. „Představil jsem si jeho mnohokrát zdůrazňovanou inspiraci Viktorem Orbánem a řekl jsem si, že bych rozhodně nechtěl, aby Česká republika šla stejnou cestou, jakou dnes jde Maďarsko,” říká v rozhovoru pro E15 Petr Pavel.
Řešení bytové krize, která se navzdory slibům stran za poslední čtyři roky ještě více prohloubila, nespočívá na bedrech developerů, míní pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „Máme rekordní množství povolených bytů, ale jejich ceny stoupají. Je to proto, že nejsme nijak schopni ovlivnit poptávkovou stranu. Musíme masivně stavět městské nájemní bydlení,“ říká.
Majitel českobudějovického holdingu Koh-i-noor Vlastislav Bříza je jedním ze signatářů výzvy pro transformaci české ekonomiky, kterou lídři tuzemského byznysu sepsali právě proto, aby vláda přepnula z jednoduchého přemýšlení „montovací” ekonomiky na sofistikovanější úroveň země, která zvládá ustát globální tlaky, když stojí vysoko v celosvětovém řetězci a produkuje zboží s přidanou hodnotou. Jenže podle doyena českého byznysu se to nedaří a Fialův kabinet pokračuje v desítky let nastoleném scénáři. „Vláda ...
Byty k pronájmu bleskurychle mizejí z nabídky. Vedle lidí, kteří už nedosáhnou na hypotéky, se na vysokém odbytu projevuje příliv uprchlíků z Ukrajiny. Pokud jim to jejich finanční možnosti dovolí, snaží se postavit na vlastní nohy. Na jeden inzerovaný byt teď volá v Praze 40 až 50 zájemců, hlásí realitní kancelář Maxima Reality. Znalci realitního trhu se shodují, že bez zapojení státu se problém s bydlením vyřešit nepodaří.
Nebyl u toho, když se na začátku nového tisíciletí začínala porcovat Praha. Z největších pražských brownfieldů se Radovan Vítek dostal k jedinému – k území kolem bývalého nákladového nádraží Bubny-Zátory, a to díky převzetí skupiny Orco, kterou položila finanční krize po roce 2008. Příležitost však včas zachytil v Římě, kde jsou kvůli obrovským dluhům tradičních podnikatelských rodů levně k mání velká rozvojová území, a navíc zde stagnuje i nová výstavba.
Stále více Čechů počítá s tím, že budou bydlet v nájmu. Zatímco v roce 2020 se 62 % lidí obávalo, že kvůli pandemii na vlastní bydlení nedosáhnou, nyní už je to 77 %. Nemovitosti jsou ale díky rostoucím cenám také lákavou investiční příležitostí, čehož mohou díky fondům využít i menší investoři, kteří nedisponují volnými finančními prostředky na pořízení investiční nemovitosti.
Dlouhé roky bylo nájemní bydlení považováno za méně hodnotnou alternativu bytu v osobním vlastnictví. Růst cen realit a turbulence způsobené epidemií to změnily. Zájem o pronajímání bytů prudce roste a stal se hitem také pro individuální investory a fondy.
Starosta Dolních Břežan a náměstek středočeské hejtmanky Věslav Michalik (STAN) patří mezi nejvážnější kandidáty na příštího ministra financí. Chce prosadit to, co se zatím v české politice nikomu nepodařilo: výrazně seškrtat daňové výjimky, zavést vyšší daň z komerčních nemovitostí či rychlé odpisy na robotizaci. „Z krize se proinvestujeme, ale jen se zapojením soukromého sektoru,” říká.
Konsolidace veřejných financí bude drahá a nebude pro voliče přitažlivá, varuje předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Pokud jsme se k ní neodhodlali doteď, po volbách se jí určitě nevyhneme. „Kdyby se pro příští rok udělal rozpočet s deficitem 150 miliard korun, tak jsme možná otočili ještě včas. Ale jestliže ministryně financí pracuje s částkou 300 miliard, jedeme přímo na dluhovou brzdu,“ tvrdí ekonomka.
