Finové platy - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu Finové platy, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Česká republika chce svou energetiku v příštích letech postavit na kombinaci jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů. Jádro začíná v důsledku války na Ukrajině ale nabývat na důležitosti takřka v celé Evropě. Odhady hovoří o tom, že pro zachování současné kapacity jaderných zdrojů v Evropské unii v následujících dekádách budou zapotřebí investice dosahující v přepočtu až jedenácti bilionů korun.
Pozice Německa coby nepsaného lídra Evropy se ve světle války na Ukrajině už rok otřásá v základech. Zažité pořádky procházejí velkou změnou a liberální teorie mezinárodních vztahů je v troskách. O nových lídrech a novém uspořádání Evropy mluví v rozhovoru pro Info.cz analytik a výzkumný pracovník Benjamin Tallis. Popisuje mimo jiné teorii neo-idealismu a potřebu začít pracovat jinak s hodnotami, na kterých stojí Evropa – tak, aby evropské demokracie skutečně přinášely lepší život většímu okruhu lidí.
František Hezoučký (80) je jediným člověkem v Česku, který vedl a z pozice ředitele také dokončil stavbu jaderné elektrárny, konkrétně Temelína. Pracoval už v Jaslovských Bohunicích, byl i hlavním inženýrem při spouštění všech čtyř jaderných bloků v první české jaderné elektrárně Dukovany. V rozhovoru pro INFO.CZ popisuje, jak by podle jeho názoru měla vypadat česká energetika a co brání tomu, aby Česko postavilo další jaderné bloky.
Německý energetický gigant Uniper, který přeprodává zemní plyn i do České republiky, balancuje na pokraji bankrotu a na jeho záchranu nezbývá mnoho času. Klíčový moment nastane už tento čtvrtek, kdy se vyjasní, zda Moskva obnoví pozastavené plynové dodávky do Německa, či nikoli. Rozhovory mezi Berlínem a finským majitelem Uniperu společností Fortum se přitom za poslední dny zjevně nikam neposunuly.
Rusko svou agresivní politiku vůči Ukrajině vysvětluje uskutečněným i teoretickým rozšiřováním Severoatlantické aliance. Tvrdí, že vstřícnost země k Západu ho ohrožuje, a žádá její neutralitu a demilitarizaci. Často se tak nyní mluví o takzvané finlandizaci, kterou by se Ukrajina podřídila zájmům svého velkého souseda. Finsko přitom na současné dění hledí znepokojeně a společně se Švédském oživilo diskuzi o možném přičlenění k NATO. Celá oblast Baltského moře se v poslední době v obavě z ruských záměrů ...
Když raketa společnosti SpaceX odstartovala, aby její modul poprvé v historii lidstva odklonil asteroid, zástupci českého vesmírného byznysu to sledovali s velkým očekáváním. Právě teď se totiž šestice tuzemských firem a institucí podílí na následné evropské vesmírné misi, která má za cíl zkoumat, zda a jak se Američanům experiment zaměřený na obranu planety povedl. Česko do mise pojmenované Hera investuje více než čtvrt miliardy korun.
Finský podnikatel a bývalý manažer vývojářské firmy Rovio Entertainment známé svým herním počinem Angry Birds se angažoval v netradičním projektu: mezi finskými Helsinkami a estonským Tallinem chce Peter Vesterback postavit více než 100kilometrový podmořský železniční tunel. Projekt má již hotový, estonská strana ale nesouhlasí s postojem čínských developerů, kteří patnáctimiliardový projekt platí. Není totiž jasné, odkud peníze plynou, chybí také studie budoucího vytížení tunelu.
Markéta Gregorová je členkou Pirátů už 6 let, poprvé za ně kandidovala ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014. Tenkrát se do EP nedostala, dnes je situace jiná – Piráti jsou spolu s ODS hlavní opoziční silou. V EU by se chtěla soustředit hlavně na zbraňovou legislativu a zlepšení informovanosti o EU samotné. Jak pomoci ke světovému míru? Proč je potřeba transparentní dojednávání mezinárodních obchodních smluv? A jaké má dvojka Pirátů ambice v samotně straně?
Dle Eurostatu vydávají české domácnosti na bydlení v průměru čtvrtinu svých příjmů. Víc platí už jen Švédi, Francouzi, Angličani, Dánové a Finové. Nejlevněji se bydlí na Maltě.
Z venku je to kancelářská budova jako každá jiná. Za skleněnou fasádou centrály finského IT koncernu Tieto se ale skrývá na osm tisíc senzorů, které z tamních kanceláří dělají jedno z nejinteligentnějších pracovišť ve Skandinávii.
