globální oteplování - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu globální oteplování, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Francouzský parlament v úterý schválil zákon, o kterém sní jaderná lobby v celé Evropě, včetně Česka. Francouzští zákonodárci totiž rozhodli o výrazném zkrácení a zjednodušení povolovacího procesu pro stavby nových reaktorů, a to zejména v případech, kdy má nový reaktor vyrůst v areálu současné jaderné elektrárny nebo vedle něj. Část opozice proti novému zákonu protestuje, podle jeho zastánců bude ale jeho přijetí znamenat zkrácení stavby nového jaderného bloku až o dva roky. K tomu francouzský parlament ...
Chladící věže německých jaderných reaktorů Isar II, Emsland a Neckarwestheim II (celkem 4000 MW) přestaly definitivně vypouštět páru a kapičky vody minulou sobotu dvě hodiny před půlnocí. Byly to tři mladice, průměrný věk 35 let, ukázky německého inženýrského umu a technické dokonalosti. Všechny tři patřily mezi deset nejlepších jaderných elektráren na světě, vyráběly kolem 33 TWh bezemisní elektřiny ročně, což představuje spotřebu asi deseti milionů německých domácností, tedy asi jednu čtvrtinu všech. ...
Na plenárním zasedání Evropského parlamentu se bude hlasovat o revizi předpisů o takzvaných fluorovaných plynech, které se používají například v tepelných čerpadlech a mají podle odborníků na změnu klimatu ještě větší vliv než vypouštění oxidu uhličitého. Pro zákaz od roku 2027 se již vyslovil i výbor Evropské unie pro životní prostředí. Zákaz by mohl ovlivnit evropské tažení za co největší soběstačností domácností ve výrobě energie.
Dobrý den, vítejte u shrnutí toho nejdůležitějšího, co se ve světě bitcoinu a etheru v posledních sedmi dnech událo. A bylo toho hodně. Další útoky amerických úřadů na kryptofirmy, dopadení hledaných zločinců, střet s ekology i hackerský útok na General Bytes. Text vznikl ve spolupráci s kryptospace.cz.
Dvacátý čtvrtý únor roku 2022 se do evropských dějin zapíše tragickým písmem. Po mnoha letech vypukla v Evropě velká a krvavá válka mezi dvěma státy. Válka jako z jiného století. Válka o kontrolu nad dobytým územím a porobeným obyvatelstvem. Válka, jejíž jednotlivé výjevy připomínají to nejhorší, čím si starý kontinent ve 20. století prošel. Fotografie z Bachmutu, plné bahna, krve a zmrzlých postav v uniformách, se na první pohled v ničem neliší od Passchendaele roku 1917.
Deník E15 přináší ve spolupráci s fondem J&T Arch Investments čtvrtý a zároveň poslední díl ankety s výraznými osobnostmi tuzemského byznysu, které odpovídají na otázku, zda je kapitalismus v krizi a potřebuje reformu.
Spoluzakladatel sázkové kanceláře Fortuna Michal Horáček kandidoval na prezidenta před pěti lety, kdy získal přes devět procent hlasů a skončil na čtvrtém místě, přestože byl zpočátku označován za favorita voleb. Teď patří mezi podporovatele Petra Pavla. „Očekávám, že na rozdíl od minulé kampaně nebude pan generál Pavel jezdit za těmi, kteří jsou už přesvědčeni, a přesvědčovat přesvědčené. Soudím, že je potřeba vyrazit do problematičtějších regionů,“ míní Horáček v rozhovoru s deníkem E15.
Nastupující hospodářská recese, rostoucí zadlužení států, dopady války na Ukrajině nebo klimatické změny. To jsou hlavní témata, kterými se budou zabývat politici, bankéři, ekonomové a byznysmeni na Světovém ekonomickém fóru (WEF), které odstartuje v pondělí 16. ledna ve švýcarském Davosu.
Spalování fosilních paliv pro výrobu elektřiny a tepla je stále hlavní hnací silou změny klimatu. Podle World Resources Institute představují emise z těchto sektorů téměř třetinu celosvětových emisí skleníkových plynů. Následují výroba a stavebnictví, které se podílejí na emisích uhlíku více než 13 procenty. Podle společnosti Gartner ale pochází 45 procent emisí uhlíku z každodenních činností, konkrétně z výroby, distribuce a spotřeby produktů, služeb a zboží.
Evropě se nadále daří překonávat energetickou krizi díky mimořádně mírnému zimnímu počasí. Kontinent podle meteorologů letos dokonce čeká nejteplejší leden za desítky let, což státům pomůže ušetřit plyn i elektřinu. Odborníci však zároveň varují, že jde pouze o krátkodobou úlevu a z hlediska klimatických změn jsou nynější vysoké teploty pohromou, která bude mít řadu negativních dopadů v jiných odvětvích.
