hamburk filharmonie - vše o tématu

... návrh budoucí Vltavské filharmonie, nakonec rozhodla jednohlasně... urbanista žijící v Hamburku Peter Gero.

Dánský architekt a zakladatel studia BIG Bjarke Ingels je spoluautorem vítězného návrhu pražské Vltavské filharmonie. Možnost vytvořit na unikátním místě stejně unikátní koncertní sál mu však nestačí. Přál by si, aby se budova stala ikonou Prahy i celé země. „Bude to splněný sen, pokud budou Pražané a Češi o Vltavské filharmonii přemýšlet jako o symbolu hlavního města a národa,“ říká Ingels.

... nejlepší návrh Vltavské filharmonie, kterou chce Praha... zejména budova nové filharmonie. V Praze jsme... svůj profesní život Hamburku, kde řídil výstavbu...

Česko po sedmi letech spěje k dohodě, která bude znamenat překreslení pořádků narýsovaných po první světové válce. Ministerstvo dopravy připravuje směrnici pro výměnu území v hamburském přístavu, které si v roce 1929 pronajalo na 99 let. Pro tuzemský byznys to bude znamenat obnovení přístupu k moři.

Urbanistické studie se pomalu stávají závazným nástrojem pro regulaci nové zástavby nejen na velkých pražských brownfieldech, ale i na periferii města. Jsou podkladem pro změnu územního plánu. Studio architekta Jakuba Ciglera navrhlo podle přijaté urbanistické studie například podobu nové železniční zastávky Praha–Bubny, sami jsou autory studie na novou městskou čtvrť West Point v Ruzyni nebo rozvojového území bývalého výrobního areálu Avia v Letňanech. Zakladatel studia Jakub Cigler věří, že urbanistické ...

Jeden z nejznámějších českých architektů a urbanistů Pavel Hnilička v příštích letech výrazně promluví do budoucí podoby Prahy a řady dalších měst a obcí. Podle jeho návrhu se postaví nová dominanta Smíchova – sídlo České spořitelny, zrekonstruuje se Vítězné náměstí či zastaví pustý Rohanský ostrov. „Chybí u nás funkční systém plánování. Když plánuju zastavět větší území, musím dopředu promyslet urbanismus, a ne počkat, kde vyleze ulice a kde náměstí,“ říká.

Architekta a urbanistu Pavla Hniličku nikdy neopouští nadšení, když se může rozpovídat o moderním urbanismu, o krásných čtvrtích, kde se bydlí, pracuje a odpočívá zároveň a které lze zatím najít jen v zahraničí. „U nás je řada architektů, kteří tvoří skutečně krásné budovy. Ale velké developmenty se od devadesátých let pořád dělají v duchu sídlišť. Třeba hezčích a barevnějších, ale stále jsou to domy nahodile naházené do prostoru, kam se přivedou přípojky a cesty,“ posteskne si.

Postavit moderní koncertní budovu je doslova alchymie. Musí mít dokonalou akustiku, být vizuálně krásná a zároveň architektonicky odvážná, musí doplňovat i utvářet podobu města. Není divu, že se při výstavbě jednoho z nejdražších typů budov zpravidla přesáhne jak rozpočet, tak termín. Každé město přesto po takové prestižní koncertní hale, která umí přilákat miliony návštěvníků ročně, touží. Včetně těch tuzemských.