hdp usa - vše o tématu

Rusko zahájilo uvolňování omezení souvisejících s koronavirem, navzdory tomu, že nákaza tam stále není na ústupu. V zemi každý den přibývá zhruba deset tisíc nových případů a nemoc se šíří i v politických kruzích. Podle odhadů však týden tvrdé karantény ruské hospodářství stojí až procento ročního hrubého produktu, což činí opatření neúnosnými. Pandemie negativně dopadá i na popularitu prezidenta Vladimira Putina.

Země prvního světa se pomalu nadechují po prvotním uvolnění protiepidemických opatření. Z ekonomického pohledu je ale ty hlavní výzvy teprve čekají. Dříve či později se budou muset vypořádat se svými dluhy, které rostou do nevídaných rozměrů. Přehled nejzadluženějších státu světa najdete v automaticky spouštěném videu, stejně jako připomínku toho, jak se velmocím podařilo zvládnout své závazky po druhé světové válce. V infografice nechybí ani nastínění struktury věřitelů jednotlivých států.

Krachující veřejné finance se mohou stát dalším symbolem koronavirové ekonomické krize. Horkým kandidátem na nezáviděníhodnou pozici „lídra“, o němž se bude v této souvislosti mluvit nejvíce, je Argentina – země, která už v minulosti zažila řadu finančních šoků. Vyspělé ekonomiky světa nejsou zdaleka v takové situaci jako Argentina, ale i je budou nabobtnalé vládní dluhy ještě dlouho tížit. 

Americká ekonomika v prvním čtvrtletí zaznamenala kvůli dopadům koronaviru nejhlubší propad od globální finanční krize z roku 2009. Hrubý domácí produkt se v přepočtu na celý rok snížil o 4,8 procenta, zatímco v posledním čtvrtletí loňského roku ekonomika rostla tempem 2,1 procenta ročně. 

Česko-americký ekonom Jan Švejnar je jedním z těch, kdo radí vládě se strategií, jak překonat koronavirovou krizi. Kromě aktuálních analýz, jak zabránit drtivému propadu ekonomiky, by bylo dobré využít situaci a dostat Česko po krizi do světové hospodářské špičky, tvrdí. „Chce to ale zásadní daňovou reformu, silné investice do infrastruktury, podstatné zefektivnění státní správy i právního systému a vytvoření podmínek pro digitální ekonomiku založenou na kvalitním vzdělání, vědě a na výzkumu,“ vysvětluje ...

Záměr nadopovat hospodářství bilionem korun státních půjček a garancí už leží na vládním stole skoro měsíc. Ekonomika z něho ale zatím neviděla ani zlomek. Na schopnosti státu dovést své sliby do cíle přitom závisí osud ekonomiky včetně jejího finančního srdce. Banky totiž právě podle toho uvolní, či naopak utáhnou své úvěrové kohouty. „Pomoc a záruky by neměly být rozdělovány skrze státní banku se dvěma pobočkami, ale prostřednictvím celého bankovního sektoru, který k tomu má lidské zdroje i dovednosti. ...

Kapitálové trhy se otřásají, centrální banky snižují úrokové sazby a tisknou nové peníze z ničeho...

Potřebuje Evropa více solidarity, nebo spíše odpovědnější hospodaření? Staré dilema se v době koronavirové krize vrací jako bumerang. Zastánci solidarity tvrdí, že její nedostatek v EU nahrává populistům typu Itala Mattea Salviniho. Populisté ale dokážou využít také pocitu Němců nebo Nizozemců, že jsou nuceni platit účty za špatně hospodařící země jižního křídla Evropské unie. Spolková republika už má v tomto směru zkušenosti s Alternativou pro Německo, Nizozemsko s Geertem Wildersem.