hedvábná stezka z číny - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu hedvábná stezka z číny, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Nedávný souhlas německé vlády s prodejem části terminálu v hamburském přístavu společnosti Cosco (China Ocean Shipping Company) má celoevropský rozměr. Přepravní gigant získává stále větší kontrolu nad přístavy na starém kontinentu a odborníci varují, že se Peking jeho prostřednictvím může pokusit ovládnout dodavatelské řetězce do Evropy. Upozorňují i na to, že firma díky celosvětové síti dokáže logisticky podporovat čínskou armádu.
Zdražování elektřiny zásadně znevýhodňuje nákladní železniční dopravce vůči těm kamionovým. Část zakázek lídra tuzemského trhu ČD Cargo, který loni vydělal mateřským Českým drahám téměř tři sta milionů korun, by se tak mohla přesunout z kolejí na silnici. „Už dnes je v mnoha případech levnější silnice. Hrozí exodus zboží na silnici. Ročně se přitom bavíme o dvaceti tunách zboží, třetině veškerých našich přeprav - to je ekvivalent osmi set tisíc jízd kamionů,“ říká předseda představenstva podniku Tomáš Tóth...
Značná část bývalého Rakouska-Uherska se stala základnou pro čínské technologické firmy, které z Rakouska, a zejména z Maďarska vedou aktivity ve zbytku Evropy včetně Česka. Podle zástupců čínských podniků, s nimiž deník E15 hovořil ve Vídni a v Budapešti, je to díky údajné strategické politické poloze. Rakousko a Maďarsko patří mezi několik málo zemí Evropské unie, které vůči Číně nevystupují a snaží se s ní nadále udržovat dobré vztahy.
Přepravci asijského zboží do Česka přestali kvůli válce na Ukrajině využívat železnice v zemích, které se na agresi podílejí. Kolejová přeprava zboží přes Rusko a Bělorusko tedy prakticky nefunguje. Zboží se vrací na lodě, popřípadě do letadel. Někdy dochází i ke krkolomné kombinaci obou způsobů přepravy.
Na Západě panují obavy, že by Čína mohla Rusku hodit záchranné lano a oslabit tak dopady sankcí za útok na Ukrajinu. Je však pravděpodobné, že Peking se přes deklarovanou podporu Moskvy vývoje ve východní Evropě potichu bojí. Válka ohrožuje jeho export a na čínskou ekonomiku dopadají i drahá ropa a vysoké ceny zemědělských komodit. Rozplývá se i plán na posílení železničního spojení do Evropy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se už delší dobu snaží přimět země Evropské unie, aby sjednotily svůj přístup k Africe a čelily tak účinněji nelegální migraci i vzrůstajícímu vlivu Číny. Současné francouzské předsednictví v EU považuje za šanci k prosazení záměru. Také Evropská komise volá po koordinaci investic, které z Bruselu a členských zemí do Afriky míří. Reakce jsou však vlažné, a napjatě očekávaný summit EU–Afrika tak může skončit fiaskem.
Čína v rámci svého dlouhodobého strategického plánu Nové hedvábné stezky investuje stovky miliard dolarů do obřích infrastrukturních projektů převážně v chudších zemích Asie, Afriky a jihovýchodní Evropy. Západní experti a média nicméně poukazují na to, že řada těchto projektů zůstává nedokončena nebo je vybudována tak, aby sloužila především zájmům Pekingu. Partnerské státy se kvůli nim dostávají do vysokých dluhů, které ohrožují jejich finanční stabilitu a posilují závislost na asijské velmoci.
Server E15.cz přináší přehled důležitých zahraničních témat, která by vám dnes neměla uniknout.
Na maďarsko-ukrajinských hranicích vzniká velkolepý projekt, který hodlá proměnit euroasijskou logistiku. Překladiště East West Gate má ročně zvládnout odbavit až milion přepravních kontejnerů, a to především těch z Číny. Terminál za více než dvě miliardy korun se tak stane největším nákladním železničním uzlem starého kontinentu. Poběží bezemisně díky energii z vlastní solární farmy a jako vůbec první v Evropě bude mít i privátní 5G síť, kterou dodá čínský technologický gigant Huawei.
Hnutí Tálibán, které nyní podle dostupných zpráv kontroluje celý Afghánistán, usiluje o mezinárodní uznání. Pozvánky na slavnostní jmenování vlády jasně naznačily, se kterými zeměmi chce prioritně budovat politické a ekonomické vztahy. Mezi šesticí žádoucích hostů je Čína, od níž očekává investice do těžby nerostného bohatství. Pozváno bylo i Turecko či Katar, který hraje důležitou roli vyjednávače mezi radikály a Západem.
