hospodářská komora stavební zákon - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu hospodářská komora stavební zákon, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Letošní velká novela zákoníku práce ještě ani nevstoupila v platnost, Ministerstvo práce a sociálních věcí ale již připravuje další návrh. Týká se výlučně oboru stavebnictví, kde mají dodavatelé ručit za mzdu zaměstnanců jejich subdodavatelů.
Česká republika musí rozvíjet svoje sebevědomí, efektivitu státní správy, vzdělávání a strategicky investovat, aby se dostala ze současné stagnace, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na páteční konferenci Česko na křižovatce. Největší potenciál mají podle předsedy vlády investice do energetiky, dopravy, jádra, lithia, čipů a do informačních technologií. Na konferenci představily podnikatelské svazy i odbory své vize a strategie pro dalších třicet let.
Vláda brzy projedná další novelu energetického zákona, tentokrát označovanou Lex OZE II. Novela má klíčový význam pro rozvoj komunitní energetiky a energetických společenství v Praze a dalších velkých městech. Kvůli nedostatečné legislativě mají dosud v solární energetice stále převahu nad bytovými domy ty rodinné, a proto se fotovoltaika nerozšiřuje dostatečně rychle.
Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení tzv. věcnou novelu stavebního zákona. Stavební úřady zůstanou ve městech a obcích, pro zvláštní typy staveb vznikne Dopravní a energetický stavební úřad. K digitalizaci stavebního řízení má dojít na počátku roku 2024. Na výraznější efekty nové úpravy si však zřejmě ještě počkáme.
Předseda ANO Andrej Babiš odmítl dnes večer respektovat rozhodnutí koaliční většiny ve Sněmovně o omezení řečnické doby pro všechny a opustit řečniště. Kolem něj se shromáždili poslanci opozice, aby zabránili případnému Babišovu vyvedení ze sálu. Schůze dolní komory proto musela být dnes večer přerušena. „Já tady budu mluvit, kolik chci,“ uvedl ostře Babiš na žádost předsedajícího schůze Jana Bartoška (KDU-ČSL), aby řečnický pult opustil. Debatu ve sněmovně sledujeme v ONLINE přenosu níže.
Jana Vohralíková není ve státní správě žádným nováčkem, v posledních téměř čtyřech letech vedla kancelář Senátu a zná tak nejvyšší patra české politiky. Právě ji si vybral nově zvolený prezident Petr Pavel za svou možnou kancléřku na Pražském hradě. Sama Vohralíková říká, že by na svého předchůdce Vratislava Mynáře asi v ničem navazovat nechtěla. „Chci obnovit důvěryhodnost prezidentského úřadu,“ řekla.
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
V posledních dvou týdnech divoce diskutovaná podoba stavebního zákona našla oporu ve vládě Petra Fialy (ODS). Ta předlohu, kterou připravilo ministerstvo pro místní rozvoj v čele s Ivanem Bartošem (Piráti), přijala a posunula k dalšímu projednání do Sněmovny. Novela především ruší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízené soustavy a prozatím zachovává všechny stavební úřady v obcích. Pokud novelu odsouhlasí dolní komora parlamentu, dostane ji ještě ke schválení Senát a prezident.
Po dvou letech slabších sezon se do českých měst vracejí turisté. Žně mají především hotely a penziony, tolik oblíbené krátkodobé ubytování se zatím do předpandemických čísel nevrátilo. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) přesto rychle dokončuje zákon o cestovním ruchu, který by trh se sdíleným ubytováním od příštího roku zreguloval. Podobu navrhovaného zákona kritizují Praha, které se problematika ubytování prostřednictvím platformy typu Airbnb nejvíce dotýká, i podnikatelé.
Jeden z největších politických pomníků bývalé vlády ČSSD a ANO má být nenávratně svržen. Zavedení elektronické evidence tržeb přitom stálo miliardy korun. Výdaje za samotný systém zaplatil stát, restauratéři, hoteliéři a obchodníci pak investovali do speciálních pokladních zařízení. Právě podnikatelé chtějí, aby EET zůstala zachována. Ovšem na dobrovolné, a nikoli povinné bázi, což by podle odhadů ministerstva financí přišlo až na 100 milionů korun ročně.
